„Detektivní“ výzkum odhalil brutální vraždy jihoamerických mumií
Vědci prozkoumali tři mumie pomocí výpočetní tomografie. Ukázalo se, že dvě ze tří zkoumaných mumií zemřely velmi násilnou smrtí
Jak časté bylo v dávných lidských společnostech násilí? Podobné otázky zajímají mnoho lidí, jejich výzkum bývá obtížný. Jednou z dostupných možností představují detailní analýzy kosterních pozůstatků lidí ze studovaného období. Studie tohoto typu se obvykle opírají o lebky a další kosterní pozůstatky pohřbených lidí. Velmi slibným zdrojem informací by se v tomto směru mohly stát mumie, u kterých jsou vedle kostí zachované i některé měkké tkáně.
Odborný časopis Frontiers in Medicine nedávno uveřejnil studii mezinárodního týmu odborníků, které vedl patolog Andreas Nerlich z německé univerzitní kliniky Bogenhausen v Mnichově. Pomocí výpočetní tomografie (3D CT) vědci zkoumali tři jihoamerické mumie – muže z muzea v německém Marburgu, plus muže a ženy z muzea ve švýcarském Delémontu.
Kriminalistika mumií
Muž z Marburgu původně pochází ze severního Chile a zemřel kolem roku 1100, zatímco mumie z Delémontu dovezli z jihozápadního Peru. Muž zemřel kolem roku 950, žena kolem roku 1250. Na mumiích jsou patrné stopy závažných onemocnění, např. u muže z Marburgu těžké tuberkulózy a u muže z Delémontu aterosklerózy. Ani u jednoho z nich to ale nebylo příčinou smrti.
„Objevili jsme stopy smrtelných zranění u obou mužů, tedy u dvou ze tří studovaných mumií,“ vysvětluje Nerlich. „Jde o poranění, která bychom nejspíš neodhalili, pokud bychom měli k dispozici pouze klasické kosterní pozůstatky.“ Oba muži se stali obětí extrémně násilných útoků a velmi pravděpodobně zemřeli přímo na místě.
TIP: Forenzní odborníci rekonstruovali tváře egyptských mumií z jejich DNA
Muž z Marburgu byl silně udeřen do hlavy a prakticky ve stejné chvíli prudce bodnut do zad, buď dvěma, nebo i jediným útočníkem. Muž z Delémontu zase utrpěl extrémní zranění krční páteře, při němž došlo ke značnému posunutí obratlů. To mohlo znamenat jedině okamžitou smrt.
„Výzkum mumií dokáže odhalit mnohem více poranění, především úmyslných, než jen studium koster. Existují celé tucty mumií z Jižní Ameriky, u nichž by mělo smysl provést podobné analýzy,“ vysvětluje hlavní přínos studie mumií Nerlich.
