Děti a zdravá špína: Jak funguje imunizace a kdy už je to moc?
Přehnaná hygiena může vést k alergiím, astmatu, zánětlivým onemocněním střev a autoimunitním poruchám. Trocha špíny neuškodí, naopak posílí imunitu.
Vědci dlouhodobě zkoumají tzv. hygienickou hypotézu (z angl. the hygiene hypothesis), podle které žijeme v přehnaně čistém (z hlediska celopopulační hygieny) světě. „Nadměrná čistotnost paradoxně oslabuje lidský imunitní systém, kvůli čemuž se pak snáz rozvíjí astma, alergie, zánětlivá onemocnění střev a autoimunitní choroby,“ popsala Erika von Mutiusová, dětská alergoložka na univerzitě v Mnichově a jedna z prvních, kdo tuto myšlenku zkoumal a dále rozvíjel. Hygienická hypotéza tvrdí, že děti jsou v dnešním „bohatém“ světě nedostatečně vystaveny bakteriím, virům a alergenům – ty ale potřebují k normálnímu vývoji imunitního systému, což v konečném důsledku negativně ovlivňuje řadu tělesných procesů.
Vzdělávání imunitního systému
Jako vždy u každé „nové“ hypotézy, i u té hygienické, se lékařská komunita dělí na dva „nesmiřitelné“ tábory – jedni hledají (a nacházejí) důkazy potvrzující negativní vliv přehnané hygieny, druzí se ohrazují tvrzeními, že nic takového jako nadměrná čistotnost neexistuje; hygiena je přece vždy a v jakémkoliv množství přínosná. Pravda je, zdá se, někde uprostřed. Začněme táborem číslo jedna – příznivci hygienické hypotézy.
„Imunitní systém potřebuje od narození kontinuálně vzdělávat, stejně jako jakýkoliv jiný vyvíjející se orgán lidského těla,“ říká Erika von Mutiusová. „Raná expozice mikrobům pomáhá ‚vychovat‘ odolný imunitní systém. Nevystavíme-li děti špíně, vyvinou se jim imunitní systémy náchylné k útoku na chybný cíl – v případě autoimunitních onemocnění na ně samotné,“ doplňuje.
To vysvětluje, proč je výskyt alergií a astmatu v bohatých zemích mnohem vyšší – ve studii imunoložky Susan V. Lynchové z roku 2014 se píše, že u dětí vyrůstajících v domech s vyšším výskytem určitých typů bakterií (přenášených šváby, myšmi a kočkami) je mnohem menší pravděpodobnost rozvinutí astmatického sípání a alergií v intervalu tří let. Před Lynchovou a von Mutiusovou si podobných souvislostí začali lékaři všímat už v 80. letech 20. století.
Zpět do osmdesátek
Britský epidemiolog David Strachan studoval koncem 80. let dětské alergie ve východním a západním Německu a postupně si začal všímat přímých souvislostí. „Zjistil jsem, že ve špinavějších, znečištěnějších a chudších městech ve východním Německu se mezi dětmi vyskytovaly případy senné rýmy a astmatu mnohem méně než v čistších a bohatších městech západního Německa,“ napsal si Strachan do svých poznámek. Aby pochopil souvislosti, sledoval nejrůznější rozdíly v životním stylu na obou stranách Berlínské zdi. „Západoněmecké děti tráví mnohem méně času v centrech denní péče v blízkosti jiných dětí než východoněmecké děti,“ zjistil. Snížená expozice bakteriím, jež běžně „přeskakují“ z jednoho dítěte na druhé, negativně ovlivnila jejich imunitní systém a rapidně zvedla riziko rozvoje autoimunitních onemocnění.
V následujících desetiletích došlo ke shromáždění dalších epidemiologických důkazů podporujících Strachanovu myšlenku. Například v Británii měly děti z větších rodin nižší riziko rozvoje astmatu a senné rýmy, a to pravděpodobně proto, že byly vystaveny většímu množství bakterií od svých sourozenců. Dokonce i v rozvojových zemích, například v Ghaně a Ugandě, se mezi bohatými městskými dětmi vyskytovala autoimunitní onemocnění mnohem více než mezi chudšími venkovskými dětmi.
„V bohatých domácnostech, kde se vybavení čistí antibakteriálními spreji, máme potvrzený vyšší výskyt astmatu, alergií, senné rýmy a zánětů střev, zatímco na farmách a v domácnostech s domácími mazlíčky je míra alergií a astmatu mnohem nižší,“ potvrzuje Harriet Mpairweová z ugandské výzkumné jednotky pro AIDS.
Nebojte se ušpinit
Christopher A. Lowry, profesor integrativní fyziologie na Coloradské univerzitě do The New York Times napsal: „Nebojte ušpinit sebe nebo své děti. Stačí jít na procházku do přírody, protože už jen tím, že jsme venku na čerstvém vzduchu, dýcháme množství rozmanitých mikrobů.“ V The New York Times se objevil také článek The Surprising Health Benefits of Getting Dirty, v němž se píše: „V 70. letech 20. století vědci našli bakterii žijící v půdě, nazvanou mycobacterium vaccae, která má protizánětlivé účinky na mozek, dokáže snižovat míru stresu a zlepšuje imunitní odpověď organismu na širokou škálu mikrobů.“
V poslední době se o zdraví lidského mikrobiomu zajímá čím dál více odborníků i laiků – lidé užívají probiotika a potraviny obsahující živé kultury, aby „dokrmili“ a „přiživovali“ svou střevní mikroflóru, ale přitom zapomínají, že někdy stačí jen „vyjít ven a strčit ruce do hlíny, neboť špína může být občas čistější a prospěšnější než všechny pilule světa“. To ostatně potvrdil i finský experiment z roku 2020, v němž se píše, že děti docházející do městských mateřských škol opatřených tzv. lesním patrem (tj. vysázenými stromy, keři, květinami) měly silnější imunitní systém a zdravější mikrobiom než děti chodící do školek v klasických zástavbách se štěrkovými dvory – a i do budoucna měly tyto „lesní děti“ zdravější střeva a lepší psychiku.
Kdo si dovolí nesouhlasit?
„Ve snaze vyhnout se další pandemii koronaviru skupujeme lahvičky antibakteriálního mýdla a balíčky dezinfekčních ubrousků rychleji, než je obchody stíhají doplňovat,“ poukázal alergolog a imunolog James Fernandez a na lavinu spekulací na sociálních sítích, že přehnané dezinfikování a mytí rukou může oslabovat naši imunitu, lakonicky odpověděl, že „neexistují žádné vědecké důkazy naznačující, že by dočasné zintenzivnění hygieny mělo jakýkoliv negativní dopad na lidský imunitní systém“.
Fernandez smetl ze stolu i hygienickou hypotézu. „Ta myšlenka vychází z tvrzení, že děti z rozvojových zemí vystavené patogenům mají tendenci být méně náchylné s rozvoji určitých onemocnění, jako jsou alergie a astma,“ poznamenal a vzápětí dodal: „Teoreticky to smysl dává, ale nestojí za tím žádná robustní a dlouhodobá vědecká studie.“ Kromě toho je podle jeho názoru také kontraproduktivní „takto bezostyšně nabádat k bezuzdnému vystavování se bakteriím a tvrdit, že špína je lepší než čistota“.
Clevelandští internisté jsou v názorech střídmější a poukazují pouze na to, že existuje spousta dalších faktorů ovlivňujících imunitu a nesouvisejících s hygienou. James Fernandez tedy podle všeho chtěl říct, že neexistuje přesvědčivý důkaz, že krátkodobé zintenzivnění hygieny poškodí imunitní systém, ten totiž ovlivňuje celá řada dalších faktorů.
Důležitost blízkého kontaktu
Proti vyhraněným názorům Jamese Fernandeze se staví celá řada imunologů, například S. F. Bloomfield z Londýnské školy hygieny a tropických nemocí, který ve svém článku Too clean, or not too clean píše, že nemají pravdu ti, co tvrdí, že neexistují studie dokládající vztah mezi „špínou a silnější imunitou“.
„Podle průzkumu Evropského společenství pro respirační zdraví mělo sourozenecké sdílení dětského pokoje ochranný účinek před rizikem rozvoje atopického onemocnění,“ doplňuje Bloomfield. Podle studie Tucson Children’s Respiratory byly děti náchylnější k častějšímu nachlazení ve dvou letech a naopak méně náchylné ve věku od šesti do jedenácti let než tzv. domškoláci, kteří se vzdělávali v domácím prostředí a nepřišli do kontaktu se spolužáky.
