Divoké výtrysky hvězdy zviditelnily spousty ledu v protoplanetárním disku

28.07.2016 - Stanislav Mihulka

Soustava ALMA objevila hranici ledu v disku mladičké hvězdy V883 Orionis


Reklama

Čerstvě zrozené hvězdy často řádí, skoro jako malé děti. Své okolí zaplavují výtrysky záření a hmoty. Pro astronomy to ale může být k užitku.

V soustavě V883 Orionis došlo k tomu, že náhlé zvýšení jasnosti mladé hvězdy ohřálo vnitřní část protoplanetárního disku. Díky tomu se posunula „sněžná čára“ v tomto disku, tedy hranice, za kterou je (směrem od hvězdy) v disku namísto kapalné vody vodní led.

Za normálních okolností bývá sněžná čára příliš blízko protohvězdě, takže ji není možné dnešními přístroji přímo pozorovat. U hvězd podobných Slunci se tato vzdálenost pohybuje kolem 3 AU (astronomických jednotek).

Sněžná čára V883 Orionis

V soustavě V883 Orionis se ale sněžná čára posunula asi do vzdálenosti, v jaké obíhá ve Sluneční soustavě Pluto, tedy přibližně 40 AU. A astronomům se teď povedlo sněžnou čáru V883 Orionis přímo zachytit na snímku soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).

TIP: Objev u mladé hvězdy: V protoplanetárním disku detekovali metanol

Výskyt vodního ledu v protoplanetárních discích je klíčový pro vznik planet, které se podobají Zemi. Díky pozorování soustavy ALMA teď vědci mají přímý důkaz, že se led podílí na vzniku planet v jiných hvězdných soustavách.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NRAO, Nature

  • Zdroj fotografií: A. Angelich (NRAO / AUI / NSF)



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Mladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, MankaCC BY-SA 3.0)

Historie

Arové jsou velcí papoušci, mohou měřit až 90 cm a vážit až 1,5 kilogramu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Revue

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907