Reklama


Dlouhověcí rekordmani: Pět nejdéle žijících zvířat

28.02.2019 - Vilém Koubek

Ačkoliv želvy symbolizují moudrost a dlouhověkost, nepředstavují jediný zvířecí druh, jehož život může překlenout stovku let. Konkurují jim například nesmrtelné medúzy, nenápadní mlži či přisprostlí papoušci

<h3>Prořízlý zobák</h3><p><strong>druh:</strong> Ara ararauna | <strong>věk:</strong> 119 let</p><p>Papoušek Charlie se v novinových článcích objevil hned ze dvou důvodů: Jednak díky svému úctyhodnému věku a také proto, že má „nevymáchaný“ zobák a nebojí se zplna hrdla nadávat na nacisty: Legendární je jeho zvolání <em>„Fuck Hitler!“</em> neboli <em>„Do h**zlu s Hitlerem!“</em>. <strong>Kdo jej takto vytrénoval, není známo, ale Charlieho sprostota přivedla jeho současného majitele Petera Orama k myšlence, že by mu mohl vymyslet poněkud šťavnatější minulost</strong>. Začal proto o ptákovi tvrdit, že patřil Winstonu Churchillovi, od nějž také pochytil zmíněné výkřiky. Chartwellské panství, kde politik bydlel, nicméně popírá, že by aru vlastnil. A s historkou nesouhlasí ani dcera někdejšího britského premiéra. Okolo papouška se tak vyrojila řada spekulací, a zpochybňuje se dokonce i jeho věk.</p>

Prořízlý zobák

druh: Ara ararauna | věk: 119 let

Papoušek Charlie se v novinových článcích objevil hned ze dvou důvodů: Jednak díky svému úctyhodnému věku a také proto, že má „nevymáchaný“ zobák a nebojí se zplna hrdla nadávat na nacisty: Legendární je jeho zvolání „Fuck Hitler!“ neboli „Do h**zlu s Hitlerem!“. Kdo jej takto vytrénoval, není známo, ale Charlieho sprostota přivedla jeho současného majitele Petera Orama k myšlence, že by mu mohl vymyslet poněkud šťavnatější minulost. Začal proto o ptákovi tvrdit, že patřil Winstonu Churchillovi, od nějž také pochytil zmíněné výkřiky. Chartwellské panství, kde politik bydlel, nicméně popírá, že by aru vlastnil. A s historkou nesouhlasí ani dcera někdejšího britského premiéra. Okolo papouška se tak vyrojila řada spekulací, a zpochybňuje se dokonce i jeho věk.

<h3>Stařičký miláček ostrova</h3><p><strong>druh:</strong> želva obrovská | <strong>věk:</strong> 187 let</p><p><strong>Jonathana</strong>, ještě coby bezejmennou želvu, přivezli na ostrov Svatá Helena v jižním Atlantiku už v roce 1882. V poklidné anonymitě tam pak přebýval až do 30. let 20. století, kdy mu guvernér <strong>Spencer Davis</strong> dal zmíněné jméno. Z želvy obrovské se posléze stal miláček ostrova, a její podobizna dokonce zdobí tamní pětipencovou minci. Přesný věk samce neznáme, ale když dorazil na Svatou Helenu, byl již zcela dospělý – musel mít tudíž alespoň 50 let. <strong>I při nejnižším odhadu mu tedy letos bude 187 roků, což z něj činí nejstaršího žijícího suchozemského tvora</strong>.</p>

Stařičký miláček ostrova

druh: želva obrovská | věk: 187 let

Jonathana, ještě coby bezejmennou želvu, přivezli na ostrov Svatá Helena v jižním Atlantiku už v roce 1882. V poklidné anonymitě tam pak přebýval až do 30. let 20. století, kdy mu guvernér Spencer Davis dal zmíněné jméno. Z želvy obrovské se posléze stal miláček ostrova, a její podobizna dokonce zdobí tamní pětipencovou minci. Přesný věk samce neznáme, ale když dorazil na Svatou Helenu, byl již zcela dospělý – musel mít tudíž alespoň 50 let. I při nejnižším odhadu mu tedy letos bude 187 roků, což z něj činí nejstaršího žijícího suchozemského tvora.

<h3>Šupiny dlouhověkosti</h3><p><strong>druh:</strong> kapr koi | <strong>věk:</strong> 226 let</p><p>Koi kapři zdobí mnoho japonských i čínských zahrad, kde je majitelé chovají pro jejich netradiční zbarvení. V ideálních podmínkách se tyto ryby obvykle těší dlouhému životu, atakujícímu až hranici 50 let. Jedinec pojmenovaný <strong>Hanako</strong> se však vymanil z okovů svého druhu. V roce 1966 se o jeho životní příběh podělil poslední majitel, doktor <strong>Komei Košihara</strong>: Na rozhlasové stanici Nippon Hoso Kyokai vyprávěl, že kapra zdědil od babičky z matčiny strany, a podle průzkumu profesora Masajošiho Hira bylo zvířeti v době vysílání 215 let. <strong>Ozdobou Košiharovy zahrady zůstala ryba až do roku 1977, přičemž důvod její dlouhověkosti neznáme – obecně se však přisuzuje čisté vodě a vynikající péči</strong>.</p>

Šupiny dlouhověkosti

druh: kapr koi | věk: 226 let

Koi kapři zdobí mnoho japonských i čínských zahrad, kde je majitelé chovají pro jejich netradiční zbarvení. V ideálních podmínkách se tyto ryby obvykle těší dlouhému životu, atakujícímu až hranici 50 let. Jedinec pojmenovaný Hanako se však vymanil z okovů svého druhu. V roce 1966 se o jeho životní příběh podělil poslední majitel, doktor Komei Košihara: Na rozhlasové stanici Nippon Hoso Kyokai vyprávěl, že kapra zdědil od babičky z matčiny strany, a podle průzkumu profesora Masajošiho Hira bylo zvířeti v době vysílání 215 let. Ozdobou Košiharovy zahrady zůstala ryba až do roku 1977, přičemž důvod její dlouhověkosti neznáme – obecně se však přisuzuje čisté vodě a vynikající péči.

<h3>Živější, než jsme čekali</h3><p><strong>druh:</strong> arktika islandská | <strong>věk:</strong> 507 let</p><p>Arktika islandská, přezdívaná <strong>Hafrún</strong>, byla v roce 2006 vylovena nedaleko pobřeží Islandu a vědce na první pohled zaujala její ulita. Právě podle ní totiž posléze spočítali věk živočicha: <strong>Podobně jako stromům přibývají s léty letokruhy, zmíněným mlžům narůstají proužky na ulitách</strong>. O prvotní určení se postarali odborníci z waleské Bangor University, kteří stáří tvora odhadli na 405 let a rozhodli se jej prozkoumat podrobněji. Jelikož ho ovšem mylně považovali za mrtvého, otevřeli jeho lasturu, čímž jej bohužel zabili. V roce 2013 došlo k přepočítání Hafrúniných proužků, a život se jí tak „prodloužil“ na 507 let. Následná uhlíková analýza uvedený závěr podpořila.</p>

Živější, než jsme čekali

druh: arktika islandská | věk: 507 let

Arktika islandská, přezdívaná Hafrún, byla v roce 2006 vylovena nedaleko pobřeží Islandu a vědce na první pohled zaujala její ulita. Právě podle ní totiž posléze spočítali věk živočicha: Podobně jako stromům přibývají s léty letokruhy, zmíněným mlžům narůstají proužky na ulitách. O prvotní určení se postarali odborníci z waleské Bangor University, kteří stáří tvora odhadli na 405 let a rozhodli se jej prozkoumat podrobněji. Jelikož ho ovšem mylně považovali za mrtvého, otevřeli jeho lasturu, čímž jej bohužel zabili. V roce 2013 došlo k přepočítání Hafrúniných proužků, a život se jí tak „prodloužil“ na 507 let. Následná uhlíková analýza uvedený závěr podpořila.

<h3>Plovoucí nesmrtelnost</h3><p><strong>druh:</strong> Turritopsis dohrnii | <strong>věk:</strong> teoreticky nesmrtelná</p><p>Mladí zástupci rodu <strong>Turritopsis</strong> se nejprve jako larvy usadí na mořském dně a postupně se rozvinou v polypovou kolonii, z níž se zrodí drobné medúzy. Na rozdíl od většiny ostatních se ovšem Turritopsis dohrnii dovede do stadia polypa vrátit: Pokud se jedinci cítí ohroženě nebo například hladovějí, <strong>umějí přimět své buňky ke zpětné transformaci a vývojový cyklus opakují. Teoreticky tak mohou svůj život prodlužovat donekonečna</strong>, v praxi však obvykle podlehnou nemocem nebo skončí coby potrava predátorů.</p>

Plovoucí nesmrtelnost

druh: Turritopsis dohrnii | věk: teoreticky nesmrtelná

Mladí zástupci rodu Turritopsis se nejprve jako larvy usadí na mořském dně a postupně se rozvinou v polypovou kolonii, z níž se zrodí drobné medúzy. Na rozdíl od většiny ostatních se ovšem Turritopsis dohrnii dovede do stadia polypa vrátit: Pokud se jedinci cítí ohroženě nebo například hladovějí, umějí přimět své buňky ke zpětné transformaci a vývojový cyklus opakují. Teoreticky tak mohou svůj život prodlužovat donekonečna, v praxi však obvykle podlehnou nemocem nebo skončí coby potrava predátorů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Monumentální komplex menhirů a kamenných kruhů stojí na Salisburské pláni v Jižní Anglii – nejbližší vesnice ležela více než tři kilometry daleko.

Zajímavosti

Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…

Věda

Leopold I. a jeho syn Karel VI.

Historie

Divoký červený trpaslík a jeho exoplaneta

Vesmír

Mráz a jarní tání každoročně připravuje návštěvníkům Michiganského jezera opravdu dechberoucí podívanou.

Revue

Kladivouši jsou většinou velmi tiší ptáci. Za letu ovšem vydávají kejhavé až ječivé zvuky. Tento pozoruhodný pták je zařazen mezi nejméně ohrožené druhy

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907