Dlouhověcí rekordmani: Pět nejdéle žijících zvířat

28.02.2019 - Vilém Koubek

Ačkoliv želvy symbolizují moudrost a dlouhověkost, nepředstavují jediný zvířecí druh, jehož život může překlenout stovku let. Konkurují jim například nesmrtelné medúzy, nenápadní mlži či přisprostlí papoušci

<h3>Prořízlý zobák</h3><p><strong>druh:</strong> Ara ararauna | <strong>věk:</strong> 119 let</p><p>Papoušek Charlie se v novinových článcích objevil hned ze dvou důvodů: Jednak díky svému úctyhodnému věku a také proto, že má „nevymáchaný“ zobák a nebojí se zplna hrdla nadávat na nacisty: Legendární je jeho zvolání <em>„Fuck Hitler!“</em> neboli <em>„Do h**zlu s Hitlerem!“</em>. <strong>Kdo jej takto vytrénoval, není známo, ale Charlieho sprostota přivedla jeho současného majitele Petera Orama k myšlence, že by mu mohl vymyslet poněkud šťavnatější minulost</strong>. Začal proto o ptákovi tvrdit, že patřil Winstonu Churchillovi, od nějž také pochytil zmíněné výkřiky. Chartwellské panství, kde politik bydlel, nicméně popírá, že by aru vlastnil. A s historkou nesouhlasí ani dcera někdejšího britského premiéra. Okolo papouška se tak vyrojila řada spekulací, a zpochybňuje se dokonce i jeho věk.</p>

Prořízlý zobák

druh: Ara ararauna | věk: 119 let

Papoušek Charlie se v novinových článcích objevil hned ze dvou důvodů: Jednak díky svému úctyhodnému věku a také proto, že má „nevymáchaný“ zobák a nebojí se zplna hrdla nadávat na nacisty: Legendární je jeho zvolání „Fuck Hitler!“ neboli „Do h**zlu s Hitlerem!“. Kdo jej takto vytrénoval, není známo, ale Charlieho sprostota přivedla jeho současného majitele Petera Orama k myšlence, že by mu mohl vymyslet poněkud šťavnatější minulost. Začal proto o ptákovi tvrdit, že patřil Winstonu Churchillovi, od nějž také pochytil zmíněné výkřiky. Chartwellské panství, kde politik bydlel, nicméně popírá, že by aru vlastnil. A s historkou nesouhlasí ani dcera někdejšího britského premiéra. Okolo papouška se tak vyrojila řada spekulací, a zpochybňuje se dokonce i jeho věk.

<h3>Stařičký miláček ostrova</h3><p><strong>druh:</strong> želva obrovská | <strong>věk:</strong> 187 let</p><p><strong>Jonathana</strong>, ještě coby bezejmennou želvu, přivezli na ostrov Svatá Helena v jižním Atlantiku už v roce 1882. V poklidné anonymitě tam pak přebýval až do 30. let 20. století, kdy mu guvernér <strong>Spencer Davis</strong> dal zmíněné jméno. Z želvy obrovské se posléze stal miláček ostrova, a její podobizna dokonce zdobí tamní pětipencovou minci. Přesný věk samce neznáme, ale když dorazil na Svatou Helenu, byl již zcela dospělý – musel mít tudíž alespoň 50 let. <strong>I při nejnižším odhadu mu tedy letos bude 187 roků, což z něj činí nejstaršího žijícího suchozemského tvora</strong>.</p>

Stařičký miláček ostrova

druh: želva obrovská | věk: 187 let

Jonathana, ještě coby bezejmennou želvu, přivezli na ostrov Svatá Helena v jižním Atlantiku už v roce 1882. V poklidné anonymitě tam pak přebýval až do 30. let 20. století, kdy mu guvernér Spencer Davis dal zmíněné jméno. Z želvy obrovské se posléze stal miláček ostrova, a její podobizna dokonce zdobí tamní pětipencovou minci. Přesný věk samce neznáme, ale když dorazil na Svatou Helenu, byl již zcela dospělý – musel mít tudíž alespoň 50 let. I při nejnižším odhadu mu tedy letos bude 187 roků, což z něj činí nejstaršího žijícího suchozemského tvora.

<h3>Šupiny dlouhověkosti</h3><p><strong>druh:</strong> kapr koi | <strong>věk:</strong> 226 let</p><p>Koi kapři zdobí mnoho japonských i čínských zahrad, kde je majitelé chovají pro jejich netradiční zbarvení. V ideálních podmínkách se tyto ryby obvykle těší dlouhému životu, atakujícímu až hranici 50 let. Jedinec pojmenovaný <strong>Hanako</strong> se však vymanil z okovů svého druhu. V roce 1966 se o jeho životní příběh podělil poslední majitel, doktor <strong>Komei Košihara</strong>: Na rozhlasové stanici Nippon Hoso Kyokai vyprávěl, že kapra zdědil od babičky z matčiny strany, a podle průzkumu profesora Masajošiho Hira bylo zvířeti v době vysílání 215 let. <strong>Ozdobou Košiharovy zahrady zůstala ryba až do roku 1977, přičemž důvod její dlouhověkosti neznáme – obecně se však přisuzuje čisté vodě a vynikající péči</strong>.</p>

Šupiny dlouhověkosti

druh: kapr koi | věk: 226 let

Koi kapři zdobí mnoho japonských i čínských zahrad, kde je majitelé chovají pro jejich netradiční zbarvení. V ideálních podmínkách se tyto ryby obvykle těší dlouhému životu, atakujícímu až hranici 50 let. Jedinec pojmenovaný Hanako se však vymanil z okovů svého druhu. V roce 1966 se o jeho životní příběh podělil poslední majitel, doktor Komei Košihara: Na rozhlasové stanici Nippon Hoso Kyokai vyprávěl, že kapra zdědil od babičky z matčiny strany, a podle průzkumu profesora Masajošiho Hira bylo zvířeti v době vysílání 215 let. Ozdobou Košiharovy zahrady zůstala ryba až do roku 1977, přičemž důvod její dlouhověkosti neznáme – obecně se však přisuzuje čisté vodě a vynikající péči.

<h3>Živější, než jsme čekali</h3><p><strong>druh:</strong> arktika islandská | <strong>věk:</strong> 507 let</p><p>Arktika islandská, přezdívaná <strong>Hafrún</strong>, byla v roce 2006 vylovena nedaleko pobřeží Islandu a vědce na první pohled zaujala její ulita. Právě podle ní totiž posléze spočítali věk živočicha: <strong>Podobně jako stromům přibývají s léty letokruhy, zmíněným mlžům narůstají proužky na ulitách</strong>. O prvotní určení se postarali odborníci z waleské Bangor University, kteří stáří tvora odhadli na 405 let a rozhodli se jej prozkoumat podrobněji. Jelikož ho ovšem mylně považovali za mrtvého, otevřeli jeho lasturu, čímž jej bohužel zabili. V roce 2013 došlo k přepočítání Hafrúniných proužků, a život se jí tak „prodloužil“ na 507 let. Následná uhlíková analýza uvedený závěr podpořila.</p>

Živější, než jsme čekali

druh: arktika islandská | věk: 507 let

Arktika islandská, přezdívaná Hafrún, byla v roce 2006 vylovena nedaleko pobřeží Islandu a vědce na první pohled zaujala její ulita. Právě podle ní totiž posléze spočítali věk živočicha: Podobně jako stromům přibývají s léty letokruhy, zmíněným mlžům narůstají proužky na ulitách. O prvotní určení se postarali odborníci z waleské Bangor University, kteří stáří tvora odhadli na 405 let a rozhodli se jej prozkoumat podrobněji. Jelikož ho ovšem mylně považovali za mrtvého, otevřeli jeho lasturu, čímž jej bohužel zabili. V roce 2013 došlo k přepočítání Hafrúniných proužků, a život se jí tak „prodloužil“ na 507 let. Následná uhlíková analýza uvedený závěr podpořila.

<h3>Plovoucí nesmrtelnost</h3><p><strong>druh:</strong> Turritopsis dohrnii | <strong>věk:</strong> teoreticky nesmrtelná</p><p>Mladí zástupci rodu <strong>Turritopsis</strong> se nejprve jako larvy usadí na mořském dně a postupně se rozvinou v polypovou kolonii, z níž se zrodí drobné medúzy. Na rozdíl od většiny ostatních se ovšem Turritopsis dohrnii dovede do stadia polypa vrátit: Pokud se jedinci cítí ohroženě nebo například hladovějí, <strong>umějí přimět své buňky ke zpětné transformaci a vývojový cyklus opakují. Teoreticky tak mohou svůj život prodlužovat donekonečna</strong>, v praxi však obvykle podlehnou nemocem nebo skončí coby potrava predátorů.</p>

Plovoucí nesmrtelnost

druh: Turritopsis dohrnii | věk: teoreticky nesmrtelná

Mladí zástupci rodu Turritopsis se nejprve jako larvy usadí na mořském dně a postupně se rozvinou v polypovou kolonii, z níž se zrodí drobné medúzy. Na rozdíl od většiny ostatních se ovšem Turritopsis dohrnii dovede do stadia polypa vrátit: Pokud se jedinci cítí ohroženě nebo například hladovějí, umějí přimět své buňky ke zpětné transformaci a vývojový cyklus opakují. Teoreticky tak mohou svůj život prodlužovat donekonečna, v praxi však obvykle podlehnou nemocem nebo skončí coby potrava predátorů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907