DNA sekvence dávného viru zvyšuje riziko injekčního užívání drog

26.09.2018 - Stanislav Mihulka

Vědci nedávno zjistili, že mezi drogově závislými je zvýšený počet lidí se sekvencí pravěkého viru

<p>Injekční užívání drog rozhodně není nejbezpečnějším životním stylem.</p>

Injekční užívání drog rozhodně není nejbezpečnějším životním stylem.


Reklama

Co přinutí lidí mávnout rukou nad všemi riziky a pustit se do nitrožilního užívání drog? Nepochybně v tom hraje roli spousta složitých sociálních faktorů a vlivů prostředí. Vědci se ale domnívají, že takové chování má i podstatnou dědičnou složku. Významnou roli v riskantním nitrožilním užívání drog zřejmě hraje gen RASGRF2, který ovlivňuje tvorbu dopaminu, jedné z molekul, které mají ohromný účinek na celý nervový systém a působí na nálady i chování každého člověka. Dopamin také úzce souvisí se vznikem závislostí.

V lidském genomu jsou ale i jiné věci, než jenom geny. Je plný DNA různého původu a nemalou část z nich tvoří sekvence bývalých virů, které v lidech uvízly a už v nich zůstaly. Některé takové sekvence ještě nejsou úplně „mrtvé“ a občas skáčou po určitých místech v genomu.

TIP: Dávný virus v lidském genomu chrání zárodky našich dětí

Jednou z takových sekvencí je i HERV-K HML-2, pocházející od retroviru, který vstoupil do našich předků nejméně před 250 tisíci lety. Sekvence HERV-K HML-2 má přitom tu nepříjemnou vlastnost, že může skočit do zmíněného genu RASGRF2 a ovlivnit tím produkci dopaminu. Vědci nedávno zjistili, že mezi závislými, kteří užívají injekčně drogy, je zvýšený počet lidí, u nichž sekvence dávného viru skočila do genu RASGRF2. Starobylý virus tak o sobě stále dává vědět.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, PNAS

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907