Odvážní ománští jeskyňáři jako první prozkoumali dno neblaze proslulé propasti Pekelná studna
Na východním okraji Jemenu v nehostinné poušti zeje obrovská díra. Říká se jí Pekelná studna a koluje o ní bezpočet temných legend a příběhů. Místní věří, že je to vězení džinů, kteří úpí v temnotách. Pekelná studna má na povrchu průměr asi 30 metrů a propadá se do hloubky cca 112 metrů. Prý se odtamtud linou podivné pachy.
Osmičlenný výzkumný tým z Ománu „Oman Cave Exploration Team“ (OCET) se nedávno jako první ve známé historii spustil do Pekelné studny a prozkoumal ji. Uvězněné džiny tam nenašli, ani žádné stopy po nadpřirozených úkazech. Podle geologa Mohammeda al-Kindiho z ománské German University of Technology, který byl členem výzkumného týmu, jsou v Pekelné studni hadi, mrtvá zvířata, a také jeskynní perly šedavé a limetkově zelené barvy. Návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem.
TIP: Průzkumníci na Yucatánu objevili největší zatopenou jeskyni světa
Průzkumníci pořídili spoustu snímků a videonahrávek. Kromě toho odebrali vzorky vody, hornin, půdy a mrtvých zvířat, které nyní analyzují. Místní lidé se obvykle bojí k Pekelné studni chodit nebo dokonce o ní mluvit. Nosí to prý smůlu. Jemen si v posledních letech užil smůly a neštěstí vrchovatě, první průzkum Pekelné studny by tak mohl naopak rozehnat přízraky a nějaké to neštěstí odvrátit.
South China Morning Post, AFP 2021
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)