Dobrá paměť krvežíznivých trapičů: Komáři si pamatují nepříjemné zážitky

03.09.2022 - Jaroslav Petr

Zatímco lidský mozek tvoří více než 80 miliard neuronů, komárovi tropickému se jich v hlavičce tísní jen pár set tisíc. I s touhle výbavou si ale zapamatuje nepříjemnou zkušenost s člověkem, který se po něm ohnal rukou

<p>Bodnutí <strong>komára tropického</strong> <em>(Aedes aegypti)</em> je nepříjemné, ale choroby, které tento hmyz přenáší, mohou mít fatální následky. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Bodnutí komára tropického (Aedes aegypti) je nepříjemné, ale choroby, které tento hmyz přenáší, mohou mít fatální následky. (foto: Shutterstock)


Reklama

Komár tropický (Aedes aegypti) pochází ze subsaharské Afriky, ale s přičiněním člověka se rozšířil po celém světě. Jeho larvy putují například v dešťové vodě zadržené ve starých pneumatikách určených k recyklaci. Dospělí jedinci se dostávají na nové lokality na rostlinách importovaných z teplejších oblastí, např. z čínských pěstíren dekoračních květin. 

Komáři přicházejí s chorobami

V Americe se komár tropický vyskytuje od Floridy po Argentinu, v Asii obsadil pás táhnoucí se z indického subkontinentu po Čínu. Na jihu zasahuje jeho současný areál rozšíření od Malajsie po Papuu Novou Guineu a přelévá se až na sever Austrálie. Navzdory svému pojmenování už komár tropický dávno nežije jen v tropech. Dnes si pochutnává i na krvi obyvatel severní Itálie, Španělska, Turecka, Iráku nebo Kalifornie. Strach nahání jeho schopnost přenášet pestré spektrum původců nejrůznějších chorob, od malárie přes žlutou zimnici, horečky chikunguya a dengue až po virus zika

V oblastech, kam pronikl relativně nedávno, se nepotkává s nakaženými lidmi a sám se tam nemá od koho infikovat. Proto se v řadě oblastí výskytu tohoto krvežíznivého trapiče nevyskytují choroby, které komár jinak běžně přenáší. Tahle pro nás zatím příznivá situace se však může velmi rychle změnit k horšímu. Stačí, aby si někdo přivezl chorobu z exotické dovolené a z jeho krve se původce onemocnění dostal do komáří populace. A rázem čelíme na první pohled tak nepravděpodobným událostem, jako jsou opakované epidemie tropické horečky chikungunya v Itálii. Tropické nemoci jsou pádným důvodem k tomu, abychom o tomto druhu hmyzu věděli co nejvíce. 

Kdo chutná komárům? 

Obecně se o komárech tvrdí, že někoho mají v oblibě a jiným potenciálním obětem se vyhýbají. Podle lidového vysvětlení lákají někteří z nás komáry svou „sladší“ krví. Ve skutečnosti jsme pro tento hmyz atraktivnější díky tělesné vůni. Komáři vyhledávají oběti podle celé řady molekul, jež vylučujeme do ovzduší. Láká je vydechovaný oxid uhličitý. Ze zhruba čtyř stovek látek tvořících základ typického pachu lidského těla jsou pro ně atraktivní např. stopová množství oktenolu, kyseliny mléčné nebo čpavku. Komár je vůči těmto látkám vysoce citlivý, protože pro ně má speciální molekulární „antény“ na tykadlech. Některé směsi komáry přitahují, jiné jim dvakrát nevoní. 

Komáři tropičtí jsou vybíravá cháska. Nejen, že upřednostňují lidi s některými tělesnými pachy, ale jejich chutě se mění i v průběhu roku. Zatímco v létě mají chuť na ptačí krev, v jiných ročních obdobích se rádi napijí také krve savců. Zajímavé je, že od chuti na krev kuřat je neodradí ani repelent, který je jinak celkem spolehlivě zahání i od vůně atraktivních lidí. 

Nebezpečí odrazuje

Jak ukázala studie amerických vědců z roku 2018 komáři nejsou otroky přitažlivé vůně některých lidí a nezapomínají na svou „osobní bezpečnost“. Vědci pouštěli komáry tropické potrubím na „rozcestí“, kde k nim z každé strany proudil vzduch obohacený o pach jiné osoby. Podle preference komárů pak vědci dokázali vybrat dobrovolníky s nejatraktivnější tělesnou vůní. 

V další fázi pokusů nabízeli vědci komárům jen vůně „přitažlivých“ osob. Když se pro ně komáři rozhodli, vystavili je vědci sérii nepříjemných zážitků, např. silným vibracím. Ty komárům imitovaly obrannou reakci jejich hostitelů, např. plácnutí lidskou rukou. Nepříjemnou zkušenost si komáři zapamatovali a pachům osob, u kterých narazili na simulovanou obrannou reakci, se vyhýbali ještě druhý den. „Nebezpeční“ hostitelé je odpuzovali stejně silně, jako kdyby použili nejúčinnější chemický repelent. 

Ohánějte se!

Učení a ukládání nových informací do paměti zprostředkovává v neuronech lidského mozku látka dopamin. Ta kupodivu sehrává podobnou roli i v neuronech hmyzu. S pomocí dopaminu se naučí vyhledávat nové zdroje potravy například včely nebo čmeláci. Pracují neurony učícího se komára stejně? Anebo si ukládají informace do paměti nějak jinak? Odpovědi na tyto otázky přinesly další experimenty.

Tým vedený Clémentem Vinaugerem z Virginia Polytechnic Institute při nich zavedl do nervových buněk v hlavě komára tenoučké elektrody. Aby se z nich hmyz „nevyškubl“, připevnili mu vědci tělíčko ke speciálnímu držáku vyrobenému z lehoučkého plastu na 3D-tiskárně. Komár mohl stále bez problémů létat, ale zůstával na jednom místě. Pokud vědci nezasahovali do akcí dopaminu, zůstávala schopnost učení komárů nenarušená. Jakmile však postavili vědci dopaminu do cesty jakoukoli překážku, komáři „zhloupli“ a jejich schopnost učení citelně zeslábla. Z toho je jasné, že komáří neurony pracují na stejném principu jako neurony lidí nebo včel. 

TIP: Nový trik proti komárům: Kterým barvám oblečení je dobré se vyhnout?

Pokud vám tedy v létě zabzučí u ucha komár, ožeňte se po něm. Bude si to pamatovat a začne se vám vyhýbat. Bohužel, zatím se neprokázalo, že by se komáři navzájem varovali před nebezpečnou kořistí. Budete proto muset „přesvědčovat“ všechny komáry v okolí jednoho po druhém. Účinnější tedy bude použít repelent. Možná se ale brzy dočkáme lepších prostředků k odpuzování krvežíznivých písklounů i díky výsledkům výzkumu, které odhalily, že si komáři pamatují místa, kde zažili něco nepříjemného, a vyhýbají se jim. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Autonomní robot Cassie na závodní dráze. (foto: Oregon State University, Kegan SimsCC BY 4.0)

Věda

Mary trénovala boj od mládí a v šermu i přestřelkách se mužům vyrovnala. (ilustrace: Shutterstock)

Historie

Při pozorování částečného zatmění Slunce je nezbytné použít patřičné pomůcky, například speciální filtry, které dostatečně utlumí jas hvězdy, a ochrání tak vaše oči. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, TomruenCC0)

Vesmír

Silná kůže nosorožců lesknoucí se v zapadajícím slunci připomíná brnění. V národním parku Čitvan žije více než 700 kusů nosorožců indických. (foto: © David Hainall)

Příroda

Filtrace se může odehrávat i přímo u zdroje, v komínech továren či elektráren. Filtrování kouřovodů ovšem pokrývá pouhou část produkce skleníkového plynu, proto je potřeba čistit jak komíny, tak ovzduší. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907