Dolmen „Artušův kámen“ ze západní Anglie je starší než Stonehenge

30.08.2021 - Stanislav Mihulka

Jeden z nejvýznamnějších neolitických monumentů Anglie „Artušův kámen“ vznikl před téměř šesti tisíci lety

<p>Artušův kámen v hrabství Herefordshire.</p>

Artušův kámen v hrabství Herefordshire.


Reklama

Artušův kámen je záhadami obestřený dolmen, tedy pozůstatek neolitické pohřební komory, který se nachází v hrabství Herefordshire, poblíž hranice Anglie s Walesem. Archeologové během nových vykopávek potvrdili, že Artušův kámen vznikl před téměř šesti tisíci lety. Tím pádem je starší než legendární monument Stonehenge, jehož nejstarší kameny byly zřejmě vztyčeny zhruba před 5 500 lety.

Zmíněné vykopávky byly zahájeny letos a probíhají v blízkosti Artušova kamene. Z dosavadních nálezů vyplývá, že Artušův kámen byl součástí uspořádané „ceremoniální krajiny“, podobně jako Stonehenge nebo další slavný kamenný monument v Avebury, v hrabství Wiltshire. Vše ale nasvědčuje tomu, že Artušův kámen je starší než Stonehenge i Avebury.

TIP: Pradávné stěhování? Část kamenů Stonehenge zřejmě pochází z Walesu

Archeologové jsou přesvědčeni, že oblast Artušova kamene byla pro lidi z období počátku neolitu velmi významná a to po celá staletí. Jak jeho název napovídá, Artušův kámen bývá spojován hned s několika legendami o králi Artušovi. Jejich děj se ale odehrává v době po pádu římské a říše a je samozřejmě mnohem mladší než Artušův kámen. Podle jedněch pověstí se Artuš na tomto místě modlil, podle jiných Artušův kámen označuje místo Artušova pohřbu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907