Dřevěné kroniky věků: Co prozradily o pravěkých obydlích v Alpách

Hrozbu povodní znali dobře už pravěcí obyvatelé Alp, jak dokládají prehistorická kůlová obydlí nalezená v tamním regionu. A právě díky nim mají dnes archeologové žně: Analýza částečně potopených dřevěných staveb totiž vypovídá také o způsobu života v Alpách před mnoha tisíciletími




Pozůstatky jedinečných staveb se našly na okrajích horských jezer, řek a mokřadů, a to celkem ve 111 alpských lokalitách na území šesti evropských zemí. Nejstarší se datují zhruba do roku 5000 př. n. l., zatímco nejmladší přibližně do 5. století př. n. l. Tvoří přitom významnou část z 937 pravěkých kůlových obydlí nalezených dosud po celém světě a poskytují archeologům jedinečné vodítko k poznání dávné společnosti alpského regionu. 

Dřevěné kroniky věků 

Při analýze pozůstatků staveb využívají badatelé tzv. dendrochronologii – unikátní metodu datování založenou na analýze letokruhů dřeva. Lze tak nejen určit stáří a rekonstruovat podobu i vývoj budov, ale také vysledovat, jak se zdokonalovaly stavební techniky celých vesnic nebo jak se sídla měnila a rozrůstala – to vše na velmi dlouhých časových škálách. 

Tím však zdroje informací, které nám alpská pravěká obydlí poskytují, zdaleka nekončí. V jejich bezprostředním okolí se našla také řada artefaktů, díky nimž se dozvídáme, jak se před tisíci lety rozvíjely obchodní trasy s pazourkem, mušlemi, zlatem, jantarem i keramikou napříč Alpami.

TIP: Tajemství muže z ledu: Kdo byl a jak zemřel pravěký horal Ötzi

V určitých lokalitách badatelé dokonce objevili pohřbené dřevěné kánoe a kola, z nichž některá zřejmě pocházela z dvoukolových vozíků vyrobených již kolem roku 3400 př. n. l. Jiná naleziště zas přinesla důkaz o místním použití tkanin zhruba v roce 3000 př. n. l. Jde tak o jeden z nejstarších dokladů o textiliích v Evropě.

U kořenů kontinentu

Památky zakonzervované vodou a zachované ve výjimečně dobrém stavu zůstávají dlouhodobě také v hledáčku archeobotaniků a archeozoologů. Analýza kůlových obydlí tedy umožňuje poměrně přesně sledovat vývoj zemědělství, chovu dobytka, ale i rozvoj metalurgie v průběhu posledních několika tisíc let – a nahlížet tak až k úsvitu moderní evropské civilizace v alpském regionu. 


Další články v sekci