Druhá světová v barvě: Dramatická historie války na kolorovaných fotografiích

05.09.2019 - kniha Druhá světová v barvě

Od počátku nejhoršího válečného konfliktu v dějinách právě uplynulo 80 let. Unikátní snímky odhalují, jak viděli klíčové události i tragédie druhé světové války jejich přímí účastníci.

<p><strong>Jedním ze symbolů války a marného odporu Němců v Normandii se stal osmnáctiletý SS-Sturmmann Otto Funk, příslušník průzkumné roty pluku pancéřových granátníků 25 z 12. tankové divize SS „Hitlerjugend“.</strong> Snímek vzniknul 9. června 1944 poblíž vesnice Rots, přibližně pět kilometrů západně od Caen, o které mladíci pod velením SS-Standartenführera Kurta „Panzera“ Meyera sváděli v následujících týdnech tvrdé boje s Brity a Kanaďany. Ještě v červnu se snímek ocitl na titulní straně Stuttgarter Illustrierte s titulkem <em>„Invaze! Německá protiopatření běží!“ (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)</em></p>

Jedním ze symbolů války a marného odporu Němců v Normandii se stal osmnáctiletý SS-Sturmmann Otto Funk, příslušník průzkumné roty pluku pancéřových granátníků 25 z 12. tankové divize SS „Hitlerjugend“. Snímek vzniknul 9. června 1944 poblíž vesnice Rots, přibližně pět kilometrů západně od Caen, o které mladíci pod velením SS-Standartenführera Kurta „Panzera“ Meyera sváděli v následujících týdnech tvrdé boje s Brity a Kanaďany. Ještě v červnu se snímek ocitl na titulní straně Stuttgarter Illustrierte s titulkem „Invaze! Německá protiopatření běží!“ (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)


Reklama

Napadení Polska

Vojáci wehrmachtu, gdaňští policisté (dva muži napravo) a celník (zcela nalevo) odstraňují v září 1939 polskou závoru na západních hranicích Svobodného města Gdaňsk. Přestože scéna působí na první pohled autenticky, nejde o začátek druhé světové války, ale o divadlo sehrané před objektivem gdaňského fotografa Hanse Sönnkeho přibližně v polovině září. Němečtí vojáci by v tomto prostoru v prvních dnech války na takové věci rozhodně neměli čas. Operovali tam totiž muži polského 2. mořského střeleckého pluku. Až do 7. září, kdy byli nuceni ustoupit, se tam úspěšně bránili útokům ozbrojených jednotek wehrmachtu a gdaňských Němců. (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)

Finové v obrněném vlaku

Finská armáda disponovala po skončení zimní války v roce 1940 dvěma obrněnými vlaky, nazvanými jednoduše Obrněný vlak 1 a 2. Období klidu před začátkem pokračovací války v létě 1941 Finové využili k jejich přestavbě. Zatímco v právě skončeném konfliktu obrněné vlaky sloužily především jako palebná podpora pozemních jednotek, na začátku pokračovací války bránil Obrněný vlak 1 před nálety nádraží Simola. Tam si také jeho osádka připsala první sestřel v podobě sovětského bombardéru Tupolev SB.  

Zaujme různorodost použitých přileb, mezi nimiž nechybí ani předválečné československé přilby vz. 32. Finsko jich na jaře 1940 nakoupilo od soukromého prodejce 50 000 a hojně je využívalo až do roku 1945. (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)

Čechoslováci v RAF

Četař Alois Dvořák stojí na křídle stíhačky Hawker Hurricane Mk.I po návratu z hlídky někdy na jaře 1941. Na letišti Duxford jej vítají jeho kolegové z 310. stíhací perutě RAF, zleva: Jerrard Jefferies, František Březovský, František Doležal, Vladimír Zaoral a Josef Hanuš. Přes uniformu mají všichni navlečené nafukovací záchranné vesty.

Dvořák se narodil 23. května 1916 v Plumlově, v roce 1935 nastoupil prezenční službu u vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Tam zahájil pilotní výcvik, po jehož ukončení létal v Olomouci. Po březnové okupaci se rozhodl uprchnout a 9. července 1939 se dostal ilegálně do Polska. Poté zamířil do Francie. Od září se přeškoloval na francouzské stroje, během působení u Armée de l‘Air ale bojově nelétal. Po pádu země galského kohouta byl Dvořák spolu s dalšími Čechoslováky evakuován do Velké Británie, kde se stal příslušníkem Královského letectva.

Když 15. října 1940 dokončil přeškolení na Hawker Hurricane, byl zařazen k nově zformované 310. stíhací peruti, tvořené zejména čs. personálem. U ní pak sloužil s krátkou výjimkou až do své smrti 24. září 1941. Toho dne Dvořák odstartoval na Hurricanu Mk.II společně s dalšími třemi piloty na hlídku, panovalo však velmi špatné počasí, které je nutilo letět nízko nad zemí. Dvořák křídlem zavadil o svah kopce Leachie Hill, stroj havaroval a on v jeho troskách zahynul. (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)

Sovětští odstřelovači

Sovětští snajpři během Velké vlastenecké války používali především opakovačky Mosin-Nagant 1891/1930 vybavené puškohledy, ale nutnost ručně natahovat závěr po každém výstřelu výrazně snižovala rychlost palby. Tento problém vyřešila samonabíjecí puška SVT-40 ráže 7,62 mm v odstřelovací variantě, která ve zkušených rukou umožňovala vypálit až 40 mířených ran za minutu a kterou jsou vyzbrojeni i vojáci na snímku.

SVT-40 používala řada slavných snajprů, například Ljudmila Pavličenková nebo Vasilij Zajcev. Hrdina od Stalingradu na výhodu samonabíjecího režimu vzpomínal: „Skryli jsme se v troskách domu. Němci se přesouvali v pochodovém tvaru. Nechali jsme je přiblížit tak na 300 metrů a pak jsme zahájili palbu. Němců byla asi stovka. Padl jeden, druhý a pak další a další. Vystřelit a znovu zamířit trvalo dvě vteřiny a puška SVT má zásobník na deset nábojů. Zabili jsme tam šestačtyřicet Němců.“ (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)

Speciální jednotky

Ve svetru a zeleném baretu je na snímku zachycen britský poručík John Warner, instruktor výcviku se střelnými zbraněmi, který předvádí nováčkům amerického 29. praporu Rangers manipulaci se samopalem Thompson M1928A1. Fotografie vznikla 9. února 1943 v základním výcvikovém středisku commandos v Achnacarry na Skotské vysočině.

Různorodá výstroj a velká míra volnosti, pokud jde o oblečené uniformy, ukazují, že zvláště u speciálních jednotek se na ústrojovou kázeň až tak nehledělo. Warner má na baretu odznak britského průzkumného sboru, který s commandos formálně neměl nic společného. Prázdné zásobníky v rukou dvou rangerů dokládají fakt, že jde o představení samopalů nebo výcvik s jejich manipulací, nikoliv o ostré střelby. (Koloroval Jan Horák / kniha Druhá světová v barvě)

Německé Panzery

Snímek pořízený někdy v prvních měsících roku 1944 v okupované severní Francii zachycuje pětici tanků PzKpfw IV Ausf. H od 2. tankové divize.Velení wehrmachtu tento ostřílený útvar do Francie přesunulo na odpočinek a doplnění poté, co v předchozích bojích na východě utrpěl těžké ztráty. Po spojeneckém vylodění 6. června 1944 se divize zapojila do obranných bojů v Normandii.

Předposlední, v pořadí deváté verze nejpoužívanějšího německého tanku druhé světové války vzniklo přibližně 2 400 kusů. Stroje vepředu mají na věži taktická čísla 824 a 825, která se podle šablony stříkala na pravou i levou stranu a zadní část přídavného pancéřování věže. Trojzubec, jímž se tanky a vozidla 2. tankové divize v posledních válečných letech značily, byl na přední straně korby, takže na žádném ze strojů není vidět. Muž se sluchátky je velitel, druhý člen osádky se opírá o dvířka v přídavném pancéřování. (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)

Velikonoční vajíčka pro Hitlera

Nápisy, kterými obsluhy děl opatřovaly dělostřeleckou munici nebo zbrojíři letecké pumy, nebyly za druhé světové války ničím výjimečným, nejčastěji na ně psali různé vzkazy nepříteli. Technický seržant William Thomas a svobodník Joseph Jackson při tom projevili značnou dávku smyslu pro humor. Stojící voják v rukou drží dělostřelecký granát s nápisem „Veselé Velikonoce, Adolfe“ a na tabulce opřené o „velikonoční košíček“ zase stojí „Velikonoční vajíčka pro Hitlera“

Za druhé světové války sloužili Afroameričané v rasově segregovaných jednotkách (tuto praxi zrušil až prezident Truman v roce 1948), v případě Thomase a Jacksona u polního dělostřelectva. Stojící voják se sice směje, ale granát určený pro tuto zbraň nebyl žádné peříčko. Vážil 43 kilogramů (15 % jeho hmotnosti přitom tvořila trhavina TNT), měřil 80 centimetrů a po jeho explozi se do okolí rozlétlo až dva tisíce střepin. Houfnice jej dokázala vystřelit do vzdálenosti 14 600 metrů. (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)

Peklo na kolech v Normandii

Americký střední tank M4 Sherman během výměny motoru, při které asistuje těžký vyprošťovací automobil M1. Obrněnec pojmenovaný Hurricane náležel k rotě H, 66. obrněného pluku, 2. obrněné divize „Hell on Wheels“ („Peklo na kolech“). Fotografie vznikla v srpnu 1944 poblíž francouzského městečka Le Teilleul. Tehdy měla osádka tanku za sebou již deset týdnů zuřivých bojů v Normandii. Divize pod velením generálmajora Edwarda Brookse se totiž na pláži Utah vylodila 9. června, tři dny po zahájení invaze. 

Na fotografii je dobře vidět motor, šlo ovšem o letecký Continental-R975 Whirlwind! Hvězdicový, vzduchem chlazený devítiválec měl výkon 400 koní při 2 400 otáčkách za minutu. Poháněl například některé vojenské cvičné stroje. Zatímco na poli letectví tento agregát čelil velké konkurenci a příliš se neprosadil, pozemní armáda na něj sázela mnohem více. (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)

Eisenhower v koncentračním táboře

Pracovní tábor Ohrdruf sloužil jako pobočka koncentračního tábora Buchenwald a byl prvním zařízením tohoto typu, které osvobodili američtí vojáci, konkrétně muži 4. obrněné a 89. pěší divize. Stalo se tak 4. dubna 1945 a již o osm dnů později na místo přijela delegace vysokých amerických důstojníků, mezi kterými nechyběl ani velitel spojeneckých sil v Evropě armádní generál Dwight Eisenhower (v první řadě třetí zleva), velitel 12. skupiny armád generál Omar Bradley (po Eisenhowerově levici) nebo velitel 3. armády generálporučík George Patton (v první řadě osmý zleva).

Skupina stojí nad ohořelými těly vězňů, kteří zemřeli před nebo během evakuace tábora a jejichž pozůstatky se Němci pokusili zlikvidovat – v Ohrdrufu totiž nedisponovali kremačními pecemi. Civilista se šátkem měl být údajně přeživší vězeň a dělal průvodce. Patton však o několik dní později poslal Eisenhowerovi dopis, v němž napsal: „Mohlo by Tě zajímat, že v tom upovídaném domnělém vězni z tábora smrti pak jeden ruský zajatec poznal strážného a vymlátil mu mozek z hlavy kamenem.“  Šlo tedy zřejmě o kápa, kterému se z tábora nepodařilo včas uprchnout. (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)

Zničený tank před kolínskou katedrálou

Americká 3. obrněná divize vstoupila do rozbombardovaného Kolína nad Rýnem 6. března 1945. Pěchotu při postupu do centra směrem ke katedrále podporovaly dva tanky M4A4 Sherman, ulice však byly zavalené sutinami, kvůli nimž musely obrněnce zastavit. V tu chvíli dostal vedoucí sherman zásah, který zabil tři z pěti členů jeho osádky, včetně velitele poručíka Karla Kellnera. Pěšáci rychle zjistili, že smrtící granát vystřelil 75mm kanon německého tanku PzKpfw V Panther stojícího poblíž katedrály.

Nedaleko se však pohyboval těžký tank T26E3 (později přejmenovaný na M26 Pershing) pod velením seržanta Roberta Earlyho. Ten vydal rozkaz k postupu paralelní ulicí. Na jejím konci zastavil a uviděl, že hlaveň pantheru již směřuje přímo na něj, poručil proto rychle pokračovat v jízdě a zároveň vypálit. Panther inkasoval přímý zásah a začal hořet. Z pětičlenné osádky se dostali ven nejspíše čtyři muži, z nichž tři nakonec přežili. 

Souboj představuje jeden z nejlépe zdokumentovaných tankových střetů celé války. Zničený panther před kolínskou katedrálou se stal okamžitě symbolem bitvy o město a mnozí lidé se s ním přicházeli vyfotografovat. To se však příliš nelíbilo stále bojujícím vojákům, kteří na místo umístili papírovou ceduli s nápisem: „Turistům vstup zakázán! Za tímto bodem přitahujete střelbu na naše vojáky. Oni riskují život 24 hodin denně. Vy také?“  (Kolorovala Katarína Brummerová / kniha Druhá světová v barvě)

Hajlující K. H. Frank

Když ještě na počátku války, v úterý 21. listopadu 1939, pochodoval centrem Prahy pluk německé ochranné policie, zachytil jej objektiv fotoaparátu před hajlujícím SS-Gruppenführerem a generálporučíkem policie K. H. Frankem. 

Pochod Prahou se pochopitelně nekonal jen tak. Přehlídka uniformovaných policistů v samotném srdci metropole a před čelným protektorátním nacistou, který se osobně podílel na brutálních represích proti studentům po pohřbu medika Jana Opletala, měla jasně ukázat, kdo je v hlavním městě Protektorátu Böhmen und Mähren pánem. Až za dlouhých šest let bylo vše, naštěstí, jinak... (Reprodukce knihy Druhá světová v barvě)

 


Historie války na kolorovaných fotografiích

Kniha Druhá světová v barvě dokumentuje historii největšího světového konfliktu na 120 unikátních fotografiích. Každý snímek doprovází zasvěcený text od autorů z magazínu II. světová, který přibližuje zlomové okamžiky, od blitzkriegu nacistické armády po konečné vítězství Spojenců, slavné zbraně, letadla, tanky, rozhodující bitvy, osudy a tragédie vojáků i civilních obyvatel.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Templáři bývali ve výběru daní efektivnější než panovník – což vyvolávalo nenávist šlechticů.

Zajímavosti

Významným zdrojem ultrajemných částic je spalování – doprava, vytápění, průmyslová výroba, lesní požáry a výbuchy sopek.

Věda
Reklama

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) prozkoumal nová data roveru Curiosity z Marsu a zjistil, že se na rudé planetě nečekaně pohybuje hladina kyslíku. 

Vesmír

Uvítání v Římě. Ne vždy čekaly na americké vojáky jen polibky mladých dívek

Válka

Jestliže výše postavený šimpanz přihlíží tomu, jak probíhá čištění srsti mezi dvěma níže postavenými jedinci, skončí očista mnohem dřív

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907