Reklama


Důmyslná chemická zbraň: Proč mořští korýši unášejí drobné plže?

17.09.2018 - Stanislav Mihulka

Stejnonožci se chrání jedovatými látkami plžů, které unesou a nakonec utrápí hlady

<p>Stejnonožec s plžem na zádech</p>

Stejnonožec s plžem na zádech


Reklama

Život v oceánu je plný nebezpečí. Pokud má živočich k dispozici účinnou zbraň, je to pro něj rozhodně výhoda. Vědci nedávno zjistili, že drobní korýši zvaní stejnonožci v Jižním ledovém oceánu používají důmyslnou chemickou zbraň.

Zmínění stejnonožci jsou tak trochu únosci drobných plžů ze skupiny křídlonožců. Najdou je v oceánu a umístí si je na záda, takže je s sebou nosí jako nějaký batoh. Tenhle batoh je ale ve skutečnosti živou chemickou zbraní. Korýši si totiž vybírají plže, kteří produkují toxické látky.

TIP: Korýši ze širého oceánu používají k maskování nanotechnologii

Pro stejnonožce je to výhodné. Ryby a další dravci, kteří si stejnonožce obvykle dávají k snědku jako jednohubky, si pořádně rozmyslí, zda snědí stejnonožce s jedovatým plžem. Rychle se naučí, že takovým korýšům se mají ve svém vlastním zájmu vyhýbat. Pro samotné plže je to ale mnohem horší. Křídlonožci se na zádech korýšů nemohou živit a jejich únosci je tak obvykle utrápí hlady.

  • Zdroj textu:

    Alfred Wegener Institute for Polar and Marine Research

  • Zdroj fotografií: Charlotte Havermans/Alfred Wegener Institute for Polar and Marine Research

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vlad III. Dracula je dnes slavný hlavně díky románu Dracula od irského autora Brama Stokera. Kniha poprvé vyšla roku 1897 a později se dočkala mnoha filmových zpracování. Z posledních výzkumů ale vyplývá, že Stoker toho o Vladovi mnoho nevěděl.

Zajímavosti

Středověk pohlížel na astrologii rozporuplně

Historie

V zahrádce OGarden Smart je možné sklízet úrodu za 30-40 dní.

Věda

SPHEREx bude mapovat hvězdy v oblasti viditelného a blízce infračerveného záření.

Vesmír

Kosterní pozůstatky Mnyamawamtuka moyowamkia byly objeveny u řeky Mtuka v jihozápadní Tanzanii.

Věda

Díky vynikajícímu sluchu zaregistruje puštík pohyb drobného hlodavce i 30–40 cm pod sněhem. Pak se vrhne prudce dolů, čímž dokáže prorazit i namrzlou krustu.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907