Dusivý oblak nad hlavou: Jak fungují chemické zbraně? (1)

21.10.2021 - Miroslav Mašek

Chemické zbraně se nechvalně proslavily hlavně za první světové války, avšak jejich existence děsí vojáky dodnes. Příroda a laboratoře daly vzniknout látkám s různými mechanismy účinku, proti nimž lékaři hledají protilátky

<p>Hrozba chemických zbraní se nad vojáky i civilisty vznáší od doby první světové války, kdy byly masově nasazeny na téměř všech frontách.</p>

Hrozba chemických zbraní se nad vojáky i civilisty vznáší od doby první světové války, kdy byly masově nasazeny na téměř všech frontách.


Reklama

Vojenská toxikologie definuje chemickou zbraň jako takovou, v níž účinnou složku tvoří chemické látky. Většinou si pod tímto pojmem zjednodušeně představujeme jen samotnou otravnou substanci. Ve skutečnosti se zbraň kromě ní skládá i z munice a prostředku dopravy na cíl. Je určena výhradně k ničení živé síly protivníka, takže nevytváří materiální škody.

Zbraň pro teroristy

Jedovatou látku k nepříteli obvykle dopravuje už existující typ munice – pouze patřičně upravený k tomuto účelu. Jde o miny, granáty, dělostřelecké a raketometné náboje, hlavice řízených střel, letecké a kazetové pumy nebo rozstřikovací zařízení. Samotné chemikálie přitom mohou být organického i anorganického původu a kromě nasazení v regulérní válce hrozí také jejich zneužití teroristy vůči civilnímu obyvatelstvu.

Tomuto scénáři nahrává fakt, že výroba chemických zbraní je poměrně levná a některé potenciálně otravné látky se běžně používají v průmyslu – jako například chlor, kyanovodík nebo fosgen. Základní kritérium pro rozdělení otravných substancí spočívá ve způsobu jejich účinku – zda mají nepřítele usmrtit, nebo mu „jen“ znemožnit další boj (látky se zneschopňujícím efektem).

Útok na nervový systém

K letálním patří zejména nervově paralytické chemikálie pronikající do těla všemi branami (kůže, sliznice i spojivky). Tyto smrtící látky obvykle blokují enzymy zvané cholinesterázy, které v organismu zodpovídají za reakci vracející aktivovaný neuron do klidového stavu. Pokud k takovému procesu nedojde, nervová soustava je vyřazena z činnosti. Uvedená kategorie zahrnuje například sarin, tabun, VX nebo novičok, jež mají zpravidla kumulativní vlastnosti. Do určité koncentrace v těle tedy zasažená osoba téměř nic nepociťuje, avšak po překročení určitého množství se příznaky začnou rychle rozvíjet (slinění, slzení, svalové křeče) a nastává smrt.

Obecně platí, že nervově paralytické látky se špatně odstraňují a vydrží působit dlouhou dobu. První možností léčby je aplikace protilátek neboli antidot – zatímco proti starším typům může fungovat atropin, v jiných případech se používají syntetické látky, které opět zaktivují cholinesterázu. Lékaři dokážou zasaženému ulevit i potíráním samotných příznaků: podporou dýchání pomocí přístrojů, podáváním protišokových látek nebo stimulací nervové činnosti kofeinem a efedrinem.

Kůže, oči i žaludek

Ke smrtícím látkám se dále řadí zpuchý řující chemikálie, které na organismus působí všeobecně otravně – po vstupu dovnitř jej zkrátka poškozují kompletně. Buď utlumují aktivitu některých enzymů, nebo reagují s aminokyselinami a bílkovinami za vzniku látek se změněnými vlastnostmi. Do těla opět vstupují všemi branami.

TIP: Novičok a ti druzí: Smrtící moc neurotoxinů

Příznaky se objevují hned na několika místech. Člověka pálí oči a má pocit, že mu do nich vniklo cizí tělísko. Dochází k slzení, zánětu rohovky a produkci hnisu. Postižené osobě se těžce dýchá, cítí bolest za hrudní kostí a dušnost. Objevuje se též kašel a kýchání, může nastoupit povrchový zápal plic. Asi nejvýraznější symptomy nalezneme na pokožce, která svědí a pálí s následným výskytem otoků, zarudlých skvrn a slévajících se puchýřů. 

Pokračování ve čtvrtek 28. října

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907