Dvakrát a dost: Najedli byste se ve středověku dosyta?

Tisk nás zavaluje spoustou pouček o zdravé výživě: jíst pětkrát denně, řádně se nasnídat a večer jíst maximálně do šesti večer... středověk ale svačinky neznal a večeře byly víc než vydatné

27.05.2018 - Jan Šimek



Dnešní standard je pět jídel denně: snídaně, oběd, večeře a mezitím dvě svačiny. K snídani bývá teplý nápoj (čaj či káva) a cereálie s jogurtem nebo pečivo s nějakou oblohou. Oběd je obvykle teplý a složený ze dvou chodů, polévky a hlavního jídla. Večeře může být teplá, nebo si můžeme vzít nějakou formu obloženého chleba. Jak to bylo v takovém 15. století?

Dvě jídla denně

V pozdním středověku se podle badatelky Magdaleny Beranové jedlo pouze dvakrát denně: první jídlo před polednem a druhé v podvečer kolem klekání (mezi pátou a půl sedmou, dle krajových zvyklostí).

Složení stravy samozřejmě záleželo na sociální vrstvě a bohatství strávníka, ale není pravda, že naši předkové žili o suchém chlebu, jak si spousta lidí myslí. Pro střední vrstvu obyvatel (měšťany, řemeslníky, hospodáře) bylo maso na jídelníčku běžné denně, omezovalo se v pátek a v obdobích půstu, naopak v neděli a o křesťanských svátcích chystaly hospodyně honosnější a složitější chody.

První jídlo se skládalo zpravidla ze studené kuchyně – mléko, chléb, sezónní ovoce a zelenina, sýry, máslo nebo tvaroh, kousek uzeného, klobásy nebo studené maso z předchozího dne. V té době zřejmě vznikla pochoutka v podobě plátku vařeného hovězího masa položeného na krajíc chleba a zasypaného takzvanou vejmrdou. Vejmrda byl strouhaný křen a jablka v poměru jedna ku jedné. V panské kuchyni se jídlo mohlo doplnit hořčicí. 

Až šest chodů

Druhé jídlo v podvečer se vařilo a obvykle obsahovalo tři až šest chodů. Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.

Jako druhý chod se skoro vždy podávalo vařené hovězí maso, nakrájené na plátky a někdy přelité omáčkou (pověstný britský mátový sauce je pozůstatkem z té doby). Kaše se mohla skládat z luštěnin nebo hrubě mletých obilovin a podávala se buď zalitá máslem nebo oslazená medem či povidly. Oproti dnešnímu stravování neměli středověcí lidé ve zvyku jíst maso s přílohou, takže kaše se servírovala zvlášť jako jiný chod.

TIP: Je libo šneka, bobra, či žábu? Aneb Jak se postili naši předci

Následovaly pak další chody: různě upravené ptactvo (včetně zpěvných ptáků), zvěřina připravovaná na mnoho způsobů a sladké nákypy. Nákypy se často skládaly z rýže nebo těstovin, zalité vejcem a smetanou a oslazené medem, se skořicí, mandlemi nebo rozinkami. K jídlu se připravovala i méně obvyklá zvířena – raci, žáby, šneci, říční škeble a podobně. Ke každému chodu se podával chléb, k pití pivo, víno nebo medovina.

  • Zdroj textu

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci