Dvorní malíř španělského krále: Diega Velázqueze proslavil obraz Dvorní dámy

02.08.2020 - Jan Čurda

Obraz blonďaté infantky Margarity se stal Velázquezovým vrcholným dílem, které ho katapultovalo mezi nejslavnější španělské malíře

<p><strong>Dvorní dámy</strong> (španělsky Las Meninas) je obraz z roku 1656 od Diega Velázqueze – nejznámější z jeho tvorby a zároveň považovaný za jeho vrcholné dílo. Zobrazuje dvorní dámy v jednom z pokojů madridského královského paláce. Hlavní postavou obrazu je pětiletá princezna <strong>Margareta – Markéta Habsburská</strong>, zachycený malíř je autoportrétem samotného <strong>Velázqueze.</strong></p>

Dvorní dámy (španělsky Las Meninas) je obraz z roku 1656 od Diega Velázqueze – nejznámější z jeho tvorby a zároveň považovaný za jeho vrcholné dílo. Zobrazuje dvorní dámy v jednom z pokojů madridského královského paláce. Hlavní postavou obrazu je pětiletá princezna Margareta – Markéta Habsburská, zachycený malíř je autoportrétem samotného Velázqueze.


Reklama

Nejvýznamnější osobností španělského malířství v 17. století byl skvělý portrétista královské rodiny Diego Rodríguez de Silva y Velázquez (1599–1660). Kromě portrétů maloval také výjevy z ulic – nosiče vody či žebráky. Narodil se v rodině váženého lékaře a dostalo se mu kvalitního vzdělání. Malířství se učil v rodné Seville, kde se stal také členem malířského cechu.

Na královském dvoře

Zlom v jeho kariéře nastal roku 1622, kdy odešel do Madridu a podařilo se mu zde získat místo dvorního malíře. Král Filip IV. byl s Velázquezovými portréty natolik spokojen, že mu přidělil tři sta dukátů na přestěhování rodiny do Madridu a plat dvacet dukátů měsíčně. V roce 1628 přijel do Madridu jako vyslanec Peter Paul Rubens, který se stal Velázquezovým dobrým přítelem. Rubens také přítele přesvědčil, aby navštívil Itálii, kde se seznámil s díly starých italských mistrů. Tuto cestu platil král, stejně jako druhou v roce 1649. Důvodem byla Filipova touha založit ve Španělsku bohatou uměleckou sbírku. Velázquez v Římě získal portrétní zakázku papeže Inocence X.

TIP: Vědci našli místo, kde van Gogh namaloval svůj poslední obraz

Ve službách krále Filipa IV. namaloval mnoho významných portrétů královské rodiny. V roce 1656 Velázquez namaloval svůj nejslavnější obraz Dvorní dámy (Las Meninas), na kterém zachytil infantku Margaritu, nejstarší dceru Marie-Anny Rakouské a pozdější manželku císaře Leopolda I. Habsburského. Toto dílo se stalo jedním z Velázqueových pokladů hlavně díky mnoha pohledům a jakémusi tajemství, které vyzařuje. Obraz je dnes uložen v madridské galerii Prado. Za své služby byl Velázquez v roce 1659 odměněn řádem sv. Jakuba. Je považován za jednoho z největších portrétistů všech dob, který svou tvorbou ovlivnil celou řadu nastupujících generací malířů. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda
Vesmír

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907