El Cid Dobyvatel: Kdo byl nejslavnější španělský válečník?

08.10.2019 - Adéla Klečková

Kdo vlastně byl nejslavnější španělský bojovník přezdívaný El Cid Campeador? A opravdu byl tak příkladně ctnostný?


Reklama

Nejudatnější hrdina středověkého Španělska je známý pod krátkým jménem Cid, popřípadě El Cid Campeador (dobyvatel). Jeho skutečné jméno je Rodrigo Diaz de Viviar, rytíř z Kastilie, který v 11. století ovládl a dobyl Valencii. 

Proslavil se ale hlavně díky hrdinskému eposu, který jeho velké činy opěvoval. Píseň vyobrazuje hrdinu Cida jako vzor rytířské ctnosti, neohroženého a až geniálního bojovníka, který ctí ženy, striktně rozlišuje mezi dobrým a špatným a je až za hrob věrný svému králi Alfonsovi VI. Rodrigo se navíc narodil ve velmi skromných poměrech; o to víc byl jeho příběh vedoucí až na vrchol slávy dojemnější.

Jeho vojenské úspěchy stejně jako jeho osobnost později inspirovala muže po celé Evropě, aby se mu snažili vyrovnat a dala tak spoluvzniknout vlastně celé rytířské kultuře, dominující v Evropě celý středověk.

Nesmrtelná píseň 

Hrdinský epos vypráví o životě Rodriga od okamžiku, kdy se nepohodne s kastilským králem Alfonsem VI.  a musí odejít s i manželkou a dvěma dcerami do exilu. Důvod rozepře s králem není znám, je možné, že byl uvedených v prvních verších původní písně, která se bohužel nedochovala v úplnosti. První známé části popisují až Cidův bolestný odchod ze zkonfiskovaného domova. Nikdo z jeho známých se mu neodváží nabídnout pomoc či přístřeší v obavě, aby si také nerozhněvali krále.

Společensky ostrakizovaný a zbavený moci, Cid nepropadá zoufalství a využívá své chytrosti, aby se znovu postavil na nohy. Naplní dvě truhly pískem a pomocí lsti přesvědčí dva lichváře, aby mu dali peníze na jeho další cesty. Musí se však rozloučit s rodinou, kterou nechává na opatrování mnichům.

Díky svému geniálnímu strategickému uvažování dosahuje čím dál větších vojenských úspěchů. Podaří se mu dobýt zpět Maury okupovaní města a vesnice ve španělské Zaragoze. Jeho činy se stávají legendárními a počet jeho přivrženců roste. Nikdy však nezapomene na věrnost svému králi a podle zvyklosti z každé kořisti posílá Alfonsovi štědrou část. Poté, co Cid ovládne Valencii, získává zpět královu milost i konfiskované majetky. Hrdina se znovu shledává s rodinou a začíná ve Valencii nový život jako čestný muž.

Rodinné potíže

Dva nepříliš počestní šlechtici, vévodové z rodu de Carrion, vidí v Cidovi a ještě více v jeho bohatství šanci na vlastní prospěch. Požádají tedy krále o ruce dvou Cidových dcer. Král souhlasí, a ačkoliv Cid vidí v potenciálních švagrech nebezpečí, z loajality vůči králi neprotestuje také. Nemůže však s čistým svědomím svatbu navštívit, a proto ani vlastní dcery nedoprovodí během svatební ceremonie k oltáři.

Z nových švagrů se vyklubou slaboši, zbabělci a násilníci. Zatímco na Cidovy dcery si fyzicky troufnou, když Maurové zaútočí na město, už tolik odvahy nemají. Ačkoliv se bitvy o město účastní, ve skutečném boji je nikdo neviděl. Aby se vyhnuli výsměchu Cidových přátel a přívrženců, opouští oba vévodové ve spěchu Cidův dům a dcery berou s sebou. Cid jim na rozloučenou dá mnoho darů a také dva vzácné meče, ke kterým má osobní vztah. Švagrové však své ženy cestou na panství okradou, brutálně je zmlátí a nahé nechají uprostřed lesů zemřít. Naštěstí jsou však zachráněny.

Když se Cid o hrůzném skutku dozví, požaduje u krále spravedlnost. Král svolá svou radu a na jejich podnět veřejně vévody poníží. Spor mezi oběma muži má však rozhodnout duel. Hrdina oba švagry v boji poráží a jako gesto omluvy jsou Cidovy dcery znova provdány za královy syny a dědice Aragonského a Navarrského trůnu. Tím však životní příběh Cida nekončí a do své smrti vykoná další velké činy a vybojuje mnohá slavná vítězství!

Co píseň nevypráví

Podle dobové tradice epická báseň vypráví a oslavuje skutky velkého hrdiny a vojevůdce, kromě tohoto konkrétního úkolu však popisuje také dobové reálie jako celek. V době, o které píseň vypráví, muži naplňovali svůj osud pomocí hlavně bitevních úspěchů. Proto také každý hlavní charakter hrdinského eposu je v prvé řadě schopný vojevůdce, který však ve své životní dráze čelí mnoha výzvám a nepřízním osudu. Často se vydává na nebezpečnou cestu, většinou jako symbol pokání či sebeobětování, jejíž cíl má hlubší smysl. Hrdina trpí nepřízní osoudu, je neohrožený a zústává věrný svému cíli či svým ideám, zatímco překonává překážky, které ho mají v jeho odhodlání zviklat.

TIP: Buřiči a rebelové: Templáři v městech pražských

Cid se však v jednom ohledu od stereotypního hrdiny liší. Ztělesňuje bez pochyby většinu opěvovaných vlastností, výše uvedených je v něm ovšem nezvykle silná lidskost. Na rozdíl od jiných hrdinů je pro něj jeho lidská stránka, v tomto případě rodinný život, přinejmenším stejně důležitý, jako jeho bitevní úspěchy a služba králi. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čingischánovo vraždění udělalo z hedvábné stezky paradoxně bezpečnější místo pro obchod.

Zajímavosti

Skupina trilobitů Ampyx priscus, společně zaplavených bahnem

Věda
Zajímavosti

Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun

Vesmír

Babylon dnešní doby

V odlehlých údolích se během staletí vyvinuly stovky etnik s naprosto rozdílnou kulturou a jazykem. Jen s východní části ostrova (tedy nezávislým státem Papua-Nová Guinea) je spojeno celkem 841 různých jazyků a společně se západní Indonéskou půlkou se počet používaných nářečí šplhá k tisícovce. To je asi sedmina všech jazyků světa. Většinou z nich však nehovoří více než 1 000 lidí. Na východní polovině ostrova se proto lidé z různých kmenů dorozumívají prostřednictvím Tok Pisin – směsi místních dialektů a zkomolených výrazů z angličtiny. V západní části je společným dorozumívacím prostředkem indonéština.

Příroda

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907