Slavné módní salony v Praze: Kde šily největší filmové hvězdy?

08.03.2017 - Jana Ládyová

Židovské módní salony v Praze byly vyhlášené. Plodné prostředí pražské módní produkce ale zničily tragické události německé okupace

Pražské módní salony -<p>Již koncem 19. a na počátku 20. století vyrostla v židovských rodinách řada prvotřídních krejčích, kteří si rodinné řemeslo předávali z generace na generaci.</p>
Pražské módní salony -

Již koncem 19. a na počátku 20. století vyrostla v židovských rodinách řada prvotřídních krejčích, kteří si rodinné řemeslo předávali z generace na generaci.


Reklama

Většina salónů v centru Prahy patřila židovským majitelům, snad i proto jejich sláva končí v období protektorátu. Jedním z nich byl i slavný salón Rosenbaum.

Salón Rosenbaum byl na začátku malá firma, kterou ve Štěpánské ulici založila v roce 1907 Eliška Rosenbaumová. Když se chopil po její smrti otěží syn Oldřich, přestěhoval salón na reprezentativnější místo – do nově postaveného funkcionalistického paláce na Národní třídu. Za jeho vedení se stal salón symbolem elegance a luxusu.

Kde šila i paní Heydrichová

Mezi početnou klientelu patřily manželky podnikatelů, diplomatů i herečky. Zmiňme alespoň paní Baťovou či paní Preissovou, manželku ředitele Živnobanky. Sám Oldřich Rosenbaum modely také navrhoval a dotvářel je přímo na svých manekýnkách. Jednou z nich byla i Adina Mandlová.

Rosenbaumovi zaměstnanci byli opravdu mistři svého řemesla, mnozí se zkušenostmi z ciziny. Kvalitní materiály se dovážely především z Itálie, Německa a Rakouska. Vážené zákaznice měly panny, na nichž se zkoušelo, a salón i evidoval, pro jaký účel byly šaty zhotovené a kde se v nich zmiňovaná dáma objeví. Dbalo se na to, aby se náhodou nepotkaly dvě dámy ve stejné či podobné toaletě!

Podnik byl za protektorátu arizován – tedy předán do árijských rukou. Koupil ho důstojník německého wehrmachtu Hansulrich Pfenzing. Držel se i nadále mezi módní špičkou a občas sem z Panenských Břežan zavítala i manželka zastupujícího říšského protektora Lina Heydrichová pro nějaký ten modýlek. Poválečný návrat do starých kolejí byl násilně přerušen znárodněním, salón se stal součástí Oděvní tvorby. Oldřich Rosenbaum opět emigroval a v New Yorku si založil firmu Oldrich Royce.

Inspirace? Pařížské bulváry!

Salón Arnoštky Roubíčkové patřil sice jen mezi středně velké, ale díky skvělé propagaci o něm bylo hodně slyšet. Arnoštka začala podnikat po svém rozvodu v roce 1910 a měla opravdu obchodního ducha. Její malá firma totiž prosperovala od samého začátku. I ona jezdila do Paříže. Ovšem ne na drahé přehlídky. Inspiraci hledala v reálném životě na bulvárech. V Paříži dokázala také výhodně nakupovat zbytky látek za zlomek ceny.

Arnoštčin salón, kde se mluvilo francouzsky, německy i anglicky, sídlil v dobách své největší slávy v paláci Koruna na Václavském náměstí. Jeho konec byl ovšem krutý. Jako židovský byl arizován, majetek rozkraden a paní Roubíčková musela do Terezína. Ani se vlastně neví, kdy a kde vlastně zemřela. Dcera Adéla zahynula i s celou rodinou v ghettu v Lodži. Jediná Helena měla štěstí a včas se zachránila emigrací do Spojených států.

  • Zdroj textu:

    Otazníky historie Speciál 12

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ministr Herbert odmítl Maryinu nabídku pomoci zraněným mimo jiné kvůli její tmavé pleti.

Zajímavosti

Ve Švédsku postavili nejmenší pobočku McDonald’s. Slouží jako nápaditý včelí úl.

Revue

Jeden z největších druhů australských mravenců, buldočí mravenec druhu Myrmecia pyriformis s ulovenou včelou. Mravenci svou kořist nejprve sevřou svými mohutnými kusadly a po té jí uštědří smrtící žihadlo.

Příroda

Exokomety u hvězdy Beta Pictoris

Vesmír

Ve starověkém Římě mělo otroctví nejprve patriarchální povahu. Spolu s rozvojem státu však došlo i ke změně chápání postavení otroka z neplnoprávného člověka na živou věc. 

Historie

HyQReal utáhne třítunové letadlo

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907