Elegantní lovec císaře Viléma: Německé stíhačky Albatros (2)

02.06.2019 - Marek Brzkovský

Německé stíhačky Albatros tvořily základ výzbroje císařského stíhacího letectva po většinu Velké války. Šlo o mimořádně výkonné a elegantní letouny, které způsobily na podzim 1916 dohodovým letcům naprostý šok. I když v průběhu konfliktu postupně zastaraly, létaly až do jeho závěru

<p>Dohodoví vojáci obdivují jeden z ukořistěných albatrosů</p><p> </p>

Dohodoví vojáci obdivují jeden z ukořistěných albatrosů

 


Reklama

Konstruktéři Albatros Flugzeugwerke (AFW) neusnuli na vavřínech a po počátečních úspěších pokračovali ve vývoji. Tři z původních dvanácti prototypů byly během září a října 1916 testovány s křídly inspirovanými francouzskou stíhačkou Nieuport.

Předchozí část: Německé stíhačky Albatros: Elegantní lovec císaře Viléma (1)

Jednalo se o takzvané jedenapůlplošníky, kdy horní křídlo mělo mnohem větší rozměry než spodní. Spojovaly je charakteristické vzpěry ve tvaru písmene V. Tato křídla zaručovala lepší stoupavost, obratnost a také výhled směrem dolů. Stroj dostal označení Albatros D.III a piloti si jej oblíbili i pro příjemné letové vlastnosti. Trpěl však problémy při střemhlavém letu. Při něm někdy docházelo k překroucení a zborcení spodního křídla. 

Obratná, ale nebezpečná trojka 

Přes tuto nectnost objednalo velení letectva už v říjnu 1916 obrovskou sérii 400 kusů a v příštím roce ji navýšilo o dalších sto. Ani to nestačilo a společnost OAW v licenci postavila mezi dubnem a srpnem 1917 neuvěřitelných 840 Albatrosů D.III. Na frontu první z nich dorazily v prosinci 1916 a vydržely tam do konce války. Stroj začal používat i Manfred von Richthofen, který v kokpitu jednoho z těchto letounů vybojoval 24. ledna své osmnácté vítězství. Pak se mu ale během boje ve výšce 300 m zlomilo jedno křídlo, přesto dokázal nouzově přistát. 

Na jaře 1917 se válka ve vzduchu ještě zintenzivnila a vrchol přišel v dubnu. Dohoda totiž zahájila 9. dubna 1917 ofenzivu u Arrasu, pro niž Britové vyčlenili takřka 400 letounů v 25 perutích. Jejich letectvo se ale tou dobou nacházelo v hluboké krizi a albatrosy předčily všechny tehdejší královské stíhačky. Němci do oblasti přesunuli skoro všechny své stíhačky a získali tak v daném místě potřebnou převahu.

Krvavý duben

Nad frontou se rozpoutaly mimořádně tvrdé letecké boje, v nichž královští letci jednoznačně tahali za kratší konec provazu. Většinou totiž operovali za německými liniemi a velká část pilotů „sedlala“ již dost zastaralé RAF B.E. 2 nebo F.E. 2. Moderních stíhaček SE 5 měli tou dobou pomálu a ty nedokázaly vybojovat vzdušnou převahu. Britové tento měsíc pojmenovali bloody april (krvavý duben) a ztratili během něj 245 letadela 319 letců, zatímco nepřítel odepsal jen 66 letadel.

Ani takto vysoké ztráty ale Britům nezabránily plnit jejich úkoly. Královské letouny pokračovaly v podpoře pozemních jednotek, průzkumu i ve fotografických letech. Krvavý duben znamenal pro britské letectvo nejčernější měsíc celé války a Albatrosy D.III na tom nesly rozhodující podíl. Manfred von Richthofen právě na této verzi vybojoval 24 ze svých 80 vítězství. Berlín v témže měsíci zadal vývoj ještě výkonnější stíhačky, jež později získala označení Albatros D.V.

Karta se otáčí

Hlavní rozdíl představoval nový trup s eliptickým průřezem a s ještě menším čelním odporem. Měl také přepracované a o něco větší svislé ocasní plochy. Křídla zůstala stejná a moc se nedařilo omezit problém s jejich pevností. Horní křídlo konstruktéři přiblížili k trupu pro lepší výhled. Výrobci dostali objednávku na 700 kusů a první stroje se dostaly na frontu už koncem května 1917. Tam se však začátkem léta začala situace postupně měnit, protože Britové přezbrojovali na nové Soptwith Camel a RAF S.E. 5a. Francouzi zase nasazovali stále více SPADů VII a letectvo Dohody začalo posílat stíhačky nad bojiště ve větších formacích.

Dokončení: Elegantní lovec císaře Viléma: Německé stíhačky Albatros (3)

Albatrosy začaly ztrácet své nadřazené postavení, a dokonce i samotný von Richthofen označil D. V za zastaralý. Sám o té době napsal: Boj, který se odehrává na všech frontách, se stal zatraceně vážným. Z oné radostné války, jak jsme zpočátku naši činnost nazývali, už nic nezbylo. Teď se musíme všude zoufale bránit, aby nepřátelé nevnikli do naší vlasti. Všechno je mnohem vážnější, tvrdší.“ Vývoj stíhaček Albatros však nadále pokračoval.

  • Zdroj textu:

    I. světová

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907