Evoluce uniklá mezi prsty: Obojživelníci objevení a ztracení

28.01.2017 - Zuzana Teličková

Vědci z výzkumného centra při Smithsonian Institution v Panamě publikovali první studii zabývající se úhynem obojživelníků v národním parku Omara Torrijose

Atelopus panamský -<p>Pářící se pár ropuch druhu atelopus panamský (<em>Atelopus Zeteki</em>), který někde zcela vyhynul a jinde je kriticky ohrožený</p>
Atelopus panamský -

Pářící se pár ropuch druhu atelopus panamský (Atelopus Zeteki), který někde zcela vyhynul a jinde je kriticky ohrožený


Reklama

Výzkum odhalil, že hlavní zabiják obojživelníků – chytridiomykóza – se středoamerickou vrchovinou šíří rychlostí 30 km ročně. Studii vedla Karen Lipsová z University of Maryland, která začala monitorovat výskyt panamských obojživelníků již v osmdesátých letech minulého století. Tehdy ze sousední Kostariky zcela vymizela zlatě zbarvená ropucha atelopus panamský (Atelopus zeteki). V letech 1998 až 2004 vyhynulo z původních 63 druhů obojživelníků celkem 25. Další revize v roce 2008 nepotvrdila návrat žádného z nich, ale použitím techniky zvané DNA barcoding (čárový kód druhu), která určuje živočišné druhy na základě molekulárních markerů, byla prokázána existence jedenácti zatím nepopsaných obojživelníků, z nichž pět již stačilo vyhynout.

TIP: Odpadkové ekosystémy překvapují aneb Neuvěřitelná fakta o nových ekosystémech

„Je smutnou ironií, že objevujeme nové druhy stejně rychle jako je ztrácíme,“ říká herpetolog Andrew Crawford, který na studii spolupracoval. „Naše DNA metoda odhalila nové druhy i na relativně dobře prozkoumaném místě a současně ukázala, že mnohé z nich jsou již nenávratně pryč.“ Spolu s nimi vědci přicházejí o množství informací, díky nimž by mohli lépe pochopit minulost těchto živočichů, například způsob, jakým se vypořádávali s klimatickými změnami. Podle autorů studie jim takto uniklo již 33 procent evoluční historie.

  • Zdroj textu:

    Příroda 9/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

I kdyby lidé dokázali na Marsu zahradničit, museli by se potýkat s extrémními výkyvy teplot a s radiací.

Vesmír
Revue

Svatava Polská (asi 1046-1048 – 1. září 1126) byla třetí manželkou Vratislava II. a od roku 1085 první českou královnou. Svatava byla s Vratislavem příbuzná. Její prababička pocházela z rodu Přemyslovců.

Historie
Zajímavosti

Posun tropických pásem bude podle vědců znamenat větší sucha v jihovýchodní Africe a větší množství záplav v jižní Indii.

Věda

„Hrábě“ č. 9013 s předváděcí kamufláží z roku 1992.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907