Evoluční důvěřivci: Je pravda, že opakovaná lež se stává pravdou?

06.01.2019 - Kateřina Helán Vašků

Skutečně přijímáme lež za pravdu, pokud nám ji někdo opakuje dost často?

<p>Náš mozek je primárně nastavený, aby vnímal informace jako pravdivé. Teprve později analyzuje a ověřuje jejich správnost.</p>

Náš mozek je primárně nastavený, aby vnímal informace jako pravdivé. Teprve později analyzuje a ověřuje jejich správnost.


Reklama

Podle starého pořekadla se opakovaná lež stává pravdou, a psychologové rozhodně souhlasí. Pokud totiž slyšíme lež stále a stále dokola, zřejmě časem uvěříme, že jde o pravdu – i když skutečnost známe. Odborníci pro uvedený paradox používají termín „iluze pravdy“

TIP: Život v době post-faktické: Proč světu vládne nevědomost?

Náš mozek je totiž primárně nastavený, aby vnímal informace jako pravdivé. Teprve později analyzuje a ověřuje jejich správnost. Podle badatelů za to může evoluce: Jak ukazují výsledky z magnetické rezonance, aktivní lhaní či využívání lži zatěžují náš centrální orgán víc než pravda. Je tudíž „hospodárnější“ přijmout opakovanou lež jako fakt.

Mimo psychology o zmíněném efektu dobře vědí také třeba politici, kteří z něj mohou těžit při různých formách manipulace. Nepravdivou zprávu přijmeme snáz například pod časovým tlakem, kdy mozek hledá rychlejší řešení, a využije tak neúplné informace.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907