Evropská kosmická agentura obnovila kontakt se ztracenou sondou mise PROBA-3
Dvojice sond ESA, které ve vesmíru simulují zatmění Slunce, přežila kritickou poruchu a díky šťastné souhře okolností se vrátila zpět k životu.
Start mise PROBA-3 (ilustrace: Wikimedia Commons, ISRO, CC BY-SA 4.0)
PROBA-3 je vesmírná mise Evropské kosmické agentury ESA, která měla jako součást série PROBA demonstrovat nové kosmické technologie. Misi, kterou vynesla do vesmíru indická nosná raketa PSLV-XL 5. prosince 2024, tvoří dvě sondy, Coronagraph Spacecraft (CSC) a Occulter Spacecraft (OSC).
Úkolem těchto sond je letět ve výšce přes 60 tisíc kilometrů nad zemským povrchem ve velice přesně uspořádané formaci ve vzdálenosti 150 metrů od sebe tak, aby Occulter vybavený 1,4metrovým stínidlem vytvářel podle potřeby na dobu až šesti hodin zatmění Slunce pro koronograf CSC, který pak pozoruje Slunce svým dalekohledem. Vědci díky této choreografii mohou sledovat korónu mnohem déle než při běžném zatmění na Zemi, které trvá jen pár minut.
Drama se šťastným koncem
Sondy se nejprve důkladně „připravily“ a od června 2025 posílaly snímky uměle vyvolaného zatmění. Během mise se ale něco zvrtlo. Zhruba před měsícem, 14. února 2026, došlo na sondě Coronograph k sérii událostí, která vyústila do ztráty orientace sondy. V důsledku toho se solární panely odvrátily od Slunce a sondě došla elektřina. Sonda Coronograph poté vstoupila do nouzového módu, odmlčela se a dál putovala po zemské orbitě.
Mise PROBA-3 funguje na principu dokonale synchronizovaného letu dvou družic ve vzdálenosti zhruba 60 000 kilometrů od Země. Jedna z nich nese speciální disk o průměru 1,4 metru, který blokuje přímé sluneční světlo a napodobuje tak roli Měsíce při zatmění. Druhá družice se nachází v jejím stínu a pomocí citlivého koronografu pozoruje sluneční korónu – extrémně horkou a dosud málo probádanou vnější atmosféru Slunce. (ilustrace: ESA, CC BY-SA 4.0)
Zlom nastal až po několika týdnech, kdy si operátoři všimli, že při jejím otáčení občas dopadá na solární panely malé množství slunečního světla. Právě tato drobná energetická „injekce“ umožnila úspěšné obnovení spojení. Jak uvedl šéf ESA Josef Aschbacher, šlo téměř o zázrak. K celé situaci přispěla i druhá družice, která svého „ztraceného partnera“ sledovala a poskytovala operátorům důležité informace o jeho pohybu.
V současnosti je už solární panel správně nasměrován ke Slunci, takže se baterie znovu dobíjejí. Vědce nyní čeká klíčová fáze testování, během níž postupně zapnou přístroje a zjistí, jaké škody družice utrpěla. První reakce jsou optimistické – návrat signálu z koronografu znamená, že mise má reálnou šanci pokračovat.
