Evropa přichází o ptáky. Hlavními důvody je úbytek vhodného prostředí či potravy, znečištěné prostředí a nemoci
Evropská příroda utichá, ale nikoliv tak, jak bychom si asi přáli. Podle nového výzkumu britských odborníků z Evropy mizejí ptáci, a to alarmujícím tempem. Nejvíce zasaženi podle vědců byli vrabci domácí, kterých ubylo asi 60 procent. Příčin je celá řada a u různých druhů ptáků se mohou lišit. Roli hraje ztráta vhodných stanovišť, masivní úbytek hmyzu, znečištění, a také šíření nemocí, například ve městech.
Fiona Burnsová z britské organizace Royal Society for the Protection of Birds (RSPB) a její spolupracovníci sledovali vývoj početnosti populací ptáků napříč Evropou, od počátku osmdesátých let. Zjistili, že zmizelo asi 620 milionů ptáků, což odpovídá zhruba jedné šestině ptačí populace.
Většina těchto ptáků zmizela v zemědělské krajině a na loukách. Ptáci ale mizejí všude, i ve městech. Dříve běžní ptáci se stávají vzácnými a ze vzácných ptáků jsou rarity. Podle badatelů se ztráty týkají především běžných druhů ptáků, kterých zmizela přibližně čtvrtina jedinců. U vzácných druhů to jsou v průměru čtyři procenta. Zatím nehrozí masivní vymírání řady druhů současně, ale je to jen slabá útěcha.
TIP: Zlé vyhlídky: Během tohoto století možná vymře celá polovina dnes žijících druhů
Burnsová s kolegy využili bohaté databáze pozorovatelů ptáků, kteří mají tradici v řadě evropských zemí. Z databáze získali použitelné údaje o 378 druzích ptáků z celkového počtu 445 původních druhů ptáků Evropy. Jejich výzkum ale nepřinesl jen špatné zprávy. U řady druhů ptáků počty naopak rostou, často v důsledku vhodných zásahů ochrany přírody. Takovým druhem je například sokol stěhovavý.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)