Dnešní Mars není geologicky aktivní. Nebo alespoň z valné části. V minulosti to ale bývalo jiné
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Mars Express získala krásné snímky severní polokoule rudé planety, na nichž jsou vidět stopy pradávné tektonické aktivity.
Jde o západní část útvaru zvaného Acheron Fossae, což je úzká a mělká prohlubeň v severozápadní části oblasti Tharsis, asi 1 000 kilometrů severně od slavné sopky Olympus Mons.
Povrch Marsu je tu rozlámán četnými zlomy a trhlinami. Okolí Acheron Fossae bylo zřejmě v době před necelými 4 miliardami let velice geologicky aktivní. Planinu Tharsis tehdy nadzvedlo horké magma z nitra Marsu, což vedlo ke vzniku zlomů a prasklin, jako právě v oblasti Acheron Fossae.
TIP: Tajemství rudé planety: Povrch starý několik miliard let nepřetvořila tektonika
Oblast Acheron Fossae tak připomíná pozemské riftové zóny, jako je například Levantská příkopová propadlina s údolím Bikáá, údolím Jordánu, Galilejským jezerem a Mrtvým mořem nebo Východoafrická příkopová propadlina s jezery jako je Tanganika.
ESA
HistorieFrancouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of Congress, CC0)
ZajímavostiO nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)
VesmírKráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale Nations, CC BY-NC 2.0)