Evropská sonda Mars Orbiter přináší důkaz dávné tektoniky na Marsu

07.11.2016 - Stanislav Mihulka

Dnešní Mars není geologicky aktivní. Nebo alespoň z valné části. V minulosti to ale bývalo jiné

Acheron Fossae -<p>V oblasti Acheron Fossae jsou pěkně vidět pozůstatky geologických pochodů, staré miliardy let</p>
Acheron Fossae -

V oblasti Acheron Fossae jsou pěkně vidět pozůstatky geologických pochodů, staré miliardy let


Reklama

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Mars Express získala krásné snímky severní polokoule rudé planety, na nichž jsou vidět stopy pradávné tektonické aktivity.

Jde o západní část útvaru zvaného Acheron Fossae, což je úzká a mělká prohlubeň v severozápadní části oblasti Tharsis, asi 1 000 kilometrů severně od slavné sopky Olympus Mons.

Stopy tektoniky v Acheron Fossae

Povrch Marsu je tu rozlámán četnými zlomy a trhlinami. Okolí Acheron Fossae bylo zřejmě v době před necelými 4 miliardami let velice geologicky aktivní. Planinu Tharsis tehdy nadzvedlo horké magma z nitra Marsu, což vedlo ke vzniku zlomů a prasklin, jako právě v oblasti Acheron Fossae.

TIP: Tajemství rudé planety: Povrch starý několik miliard let nepřetvořila tektonika

Oblast Acheron Fossae tak připomíná pozemské riftové zóny, jako je například Levantská příkopová propadlina s údolím Bikáá, údolím Jordánu, Galilejským jezerem a Mrtvým mořem nebo Východoafrická příkopová propadlina s jezery jako je Tanganika.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ESA

  • Zdroj fotografií: ESA / DLR / FU Berlin



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Francouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of CongressCC0)

Historie

O nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Botox se často používá k vyhlazování vrásek na čele. (foto: Shutterstock)

Věda

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale NationsCC BY-NC 2.0)

Vesmír

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907