Exotický liliovník tulipánokvětý: Strom s tulipány ve větvích

18.05.2022 - Jaroslav Monte Kvasnica

Když jsem poprvé spatřil strom „s tulipány ve větvích“, chvíli jsem myslel, že mám halucinace. Pak jsem přišel blíž a považoval celý výjev za šprým extravagantního aranžéra. Ani dnes po letech nemůžu liliovník tulipánokvětý zařadit mezi stromy, na které bych si zvyknul

<p>Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). <em>(foto: Wikimedia Commons, AndyScott, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScott, CC BY-SA 4.0)


Reklama

V zámeckém parku v Kostelci nad Orlicí mi liliovník poprvé ukázal hrabě František Kinský. „Co to, proboha, je?“ hlesl jsem, nevěřícně zíraje na tuhle raritu. „Přece tulipánovník,“ zněla lakonická odpověď. Jméno stejně neuvěřitelné jako exotický vzhled stromu, mi vzdáleně připomnělo „frňákovník“ z pohádky Tři veteráni od Jana Wericha.

Zmatky kolem jména

Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) je listnatý strom z čeledi šácholanovitých (Magnoliaceae), kam patří třeba magnólie. S jeho názvem máme trochu problémy. Vědecké jméno Liriodendron pochází z řečtiny a vzniklo spojením slov „leirion“ (což znamená lilie) a „dendron“ (strom).

Časté domněnky, že je název odvozen od řeckého slova „lýra“, tedy lyra – podle tvaru listu, jenž připomíná známý hudební nástroj, doprovázející antické rapsódy – se prý nezakládají na pravdě. Dlužno však poznamenat, že list liliovníku kopíruje tvar lyry dokonale. Druhové jméno tulipifera je odvozeno od latinského slova „tulipa“, jenž odkazuje na podobnost s květy tulipánů.

Platné české jméno je tedy liliovník tulipánokvětý. Uváděl jej již Jan Svatopluk Presl v roce 1823 a v tomto znění je najdeme ve většině současné botanické literatury. V některých zdrojích jsou však udávány i alternativní názvy – lyrovník, tulipánovník, lilijovník nebo lyriovník.

Proměny v průběhu let

Liliovník tulipánokvětý pochází ze Severní Ameriky, kde celkem běžně roste v přírodě, především v údolních nivách kolem řek. V Evropě se pěstuje zejména v parcích, zámeckých zahradách a arboretech. V Asii se vyskytuje příbuzný druh liliovník čínský (Liriodendron chinense).

Liliovník je listnatý strom vysoký až šedesát metrů, i když v Česku zpravidla nedorůstá větší výšky než 40 metrů. Jeho koruna je zpočátku kuželovitá, s rostoucím věkem bývá vyklenutá do obvyklé šířky 10–15 metrů. Ve vhodných podmínkách ve své domovině má v dospělosti dlouhý rovný kmen bez větví a s korunou nasazenou až ve výši 25–30 metrů. U velkých exemplářů se většinou silně rozšiřuje pata kmene. Kůra je u mladého stromu šedá, později tmavě hnědá a ve stáří silně rozbrázděná.

Otužilý stařešina

Řapíkaté listy liliovníku se čtyřmi až šesti laloky jsou střídavé, dlouhé a široké okolo 10–15 cm. Na podzim se nádherně barví do sytě žluté. Již zmíněné květy se tvarem skutečně velmi podobají tulipánům – jsou dlouhé asi 3–5 cm, mají šest korunních lístků žlutozelené až žluté (velmi vzácně bílé) barvy s oranžovým, vzhůru prohnutým pruhem ve spodní části. Tři kališní lístky jsou skloněné dolů, mají světle zelenou, někdy až žlutou barvu a záhy opadávají.

Prostřední části květu dominuje kuželovité gyneceum (soubor plodolistů v květu) barvy žlutozelené až žluté (vzácně bílé). Květ má mnoho bledě žlutých tyčinek. Liliovník přitom kvete v květnu až červenci, ale žádné květy nenajdete na stromech, které nejsou alespoň deset let staré. 

Šišticovité souplodí (podobné šišce jehličnanů) je dlouhé 5–8 cm a skládá se z křídlatých nažek dlouhých až 3,5 cm. Nažky dozrávají pozdě na podzim, ale větrem odlétají až v zimě. Liliovník je opadavý a ve své domovině patří mezi rychle rostoucí stromy. Vyžaduje hluboké, vlhčí a úživné půdy. V Evropě se využívá jako okrasný strom od konce 17. století a rozhodně stojí za zmínku, že snáší i velké mrazy okolo -30 °C. Zřejmě i díky tomu se dožívá až 400 let

Liliovník na vaší zahrádce

Liliovník lze bez problémů pěstovat na větší zahradě. U nás roste velmi pomalu – za deset let bude mít dva až tři metry, za dvacet let přibližně 5–8 metrů. Výšky patnácti metrů dosáhne až asi po čtyřiceti letech. Do požadovaného tvaru jej lze udržovat řezem. Na trhu jsou již dokonce kultivary, které plné výšky nedosáhnou a hodí se tak i pro menší zahrádky.

TIP: Magnólie: Symbolické stromy čistoty, které by bez brouků nepřežily

Pokud si řeknete, že by to liliovníku slušelo i na vaší zahrádce, určitě vás povzbudí, když se dozvíte, že obdivnými slovy na adresu tohoto stromu nešetřili ani autoři hesla v Ottově slovníku naučném. V XVI. svazku, vydaném roku 1900, se píše: „Liliovníka užívá se v Americe pro hořkou kůru (cortex Liriodendri) místo chininu proti zimnicím; v Evropě však a i po Čechách jest z nejnádhernějších sadových stromů, v různých, barvou a tvarem lupenů od sebe se rozlišujících odrůdách tu pěstovaných.“

Co o liliovníku pravděpodobně nevíte

  • Liliovník je státním stromem amerických států Indiana, Tennessee a Kentucky. Pro jeho vysoký vzrůst a podzimní zbarvení listů jej v Americe také někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). Má také přezdívku „strom svobody“, poněvadž v období války za samostatnost byl hojně vysazován jako symbol úsilí o nezávislost.
  • Květy tulipánovníku jsou neodolatelným lákadlem pro včely. Každý velký květ pohostí i několik včel najednou. Když se člověk postaví pod strom a zavře oči, má pocit, že se ocitl rovnou uprostřed úlu.
  • V Severní Americe se liliovník používá jako užitkový strom pro dřevo, které je hodnoceno jako neobyčejně hodnotné, a jenž se lehce zpracovává. Dřevo mladých stromků je bílé, ze starších jedinců pak žluté s hnědým jádrem, které stárnutím tmavne. Používá se k výrobě nábytku, je vyhledáváno pro výrobu varhan i jako obkladové dřevo s kresbou. Původní obyvatelé Ameriky – Indiáni – používali kmeny tulipánovníku k výrobě kánoí, neboť dřevo je lehké.
  • Do Evropy byl liliovník poprvé dovezen v roce 1663. U nás byl první exemplář vysazen až v roce 1865 v zámeckém parku v Hluboké nad Vltavou.
  • Kůra stromu obsahuje jedovatý alkaloid tulipiferin, který působí na srdce a nervovou soustavu.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejdražší kartička Pokémon TCG se loni prodala v přepočtu za neuvěřitelných 8,2 milionu korun. (ilustrační foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Dostupnost kyslíku bude pro pilotované vesmírné mise klíčová. (foto: NASACC0)

Vesmír

Vydáte-li se do národního parku Inthanon v severním Thajsku, zastavte se ve vesnici Ban Khun Klang. U ní najdete botanickou zahradu věnovanou stromovým kapradinám. (foto: © Topi Pigula - se souhlasem k publikování)

Příroda

(ilustrační foto: Wikimedia Commons, Satyamon1993CC BY-SA 4.0)

Věda
Zajímavosti

Evropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907