Exotiku raději jen v zahraničí: Importované dřeviny obírají ptáky o zdroje potravy

27.02.2019 - společnost Česká krajina

Ještě před několika staletími měly exotické druhy dřevin punc něčeho originálního a jedinečného. Bývaly ozdobou zámeckých parků a podobnou roli později hrály také u parků městských a v městské zeleni obecně

<p>Královské botanické zahrady Kew Gardens v Londýně jsou pochopitelně plné exotických dřevin. Právě na takováto místa by ovšem měly být rostliny z exportu omezeny.</p>

Královské botanické zahrady Kew Gardens v Londýně jsou pochopitelně plné exotických dřevin. Právě na takováto místa by ovšem měly být rostliny z exportu omezeny.


Reklama

Obliba cizokrajných dřevin však došla tak daleko, že v současnosti jsou vzácností spíše původní, domácí druhy. „Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy – platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, túje, sakury… Podobně, jako volnou krajinu, postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách nebo v Barceloně,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Prostřený stůl původních dřevin

Obliba exotických druhů nejen vytlačila původní dřeviny z městské zeleně, ale má i další negativní vlivy. Právě z parků a zahrad se totiž začaly šířit některé nebezpečné, invazní druhy dřevin. Týká se to například akátů nebo pajasanů, které v současnosti patří k velkým hrozbám pro biologickou rozmanitost nejen v rámci měst, ale také ve volné krajině, kde se masivně šíří a vytlačují místní druhy.

Dalším nebezpečím je, že kvůli sázení nepůvodních dřevin přicházejí o zdroje potravy místní druhy živočichů. Přestože to lidé často netuší, dokážou domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů, než dovezené nepůvodní dřeviny. U některých dřevin jsou rozdíly ještě větší. Například původní hloh obecný poskytuje potravu 32 druhům ptáků, nepůvodní hloh lavalův jen 3 druhům. Dřišťál obecný dává plody pro obživu 19 druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův jen 7 druhům. A například původní svída krvavá uživí 24 druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen 2 ptačí druhy. Plody z keřů slouží ptákům jako důležitý zdroj potravy hlavně na podzim a v zimě.

Čím „lokálnější“, tím lepší

Sázení nepůvodních druhů přispívá k celkovému ochuzování biologické rozmanitosti. „V současné době dostupného a levného cestování odpadá hlavní motiv sázení exotických druhů, tedy přiblížit lidem druhy, které před staletími nebo desítkami let neměli možnost jinak poznat. Navíc již máme k dispozici množství informací, které dokládají negativní dopady výsadby nepůvodních dřevin. Proto by se odpovědní architekti, projektanti a zahradníci měli v městské zeleni zaměřovat výhradně na výsadbu původních druhů. Rovněž komunální politici, kteří mají na starosti městskou zeleň, stejně jako pracovníci městských úřadů zodpovědní za veřejné prostory by tomuto tématu měli věnovat pozornost,“ konstatoval Dalibor Dostál.

Podle odborníků by přitom nemělo jít pouze o druhy původní v rámci Evropy a dané země, ale pokud možno také regionálně. „Současným trendem v zahradnictví je dovážení kultivarů přes celou Evropu. I u druhů, které u nás běžně rostou, se dovážejí například sazenice z velkopěstíren v Nizozemí. Tím dochází k zanášení genetických variant dřevin z míst vzdálených stovky kilometrů. Přednost by přitom měly dostávat sazenice pocházející nejen z České republiky, ale navíc i z lokality co možná nejbližší místu výsadby. Takové dřeviny jsou totiž maximálně adaptované na místní podmínky,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Ubývá hmyzu i ptáků

Kromě městských parků jsou zdrojem nepůvodních dřevin často příměstské lesy. Stromy z jiných kontinentů nejdříve obsazovaly opuštěné pastviny a úhory či jiná neudržovaná místa na okrajích měst. Někdy se tak dělo s přispěním lidí ve snaze vytvořit co nejrychleji kousek lesa. Takto vznikaly, a stále vznikají, příměstské porosty, mnohdy doslova lesy invazních dřevin, sloužící jako odrazový můstek pro jejich invazi do volné krajiny. „Typický příklad je vidět při příjezdu do Prahy od Příbrami. Mezi Branickým mostem a Zlíchovským tunelem porůstá úpatí Barrandovských skal hustý les. Kousek naší přírody v městském betonu? Nikoliv, bujný porost extrémně problematických invazních dřevin, akátu, pajasanu žláznatého a javoru jasanolistého. Podobných příkladů najdeme v našich městech a nejrůznějších opuštěných plochách řadu,“ dodává Miloslav Jirků. 

Biologická rozmanitost v posledních letech velmi silně klesá. Podle odborníků by proto člověk měl ke zpomalení tohoto trendu využít všechny možnosti, včetně návratu původních druhů dřevin do městské a příměstské zeleně.

TIP: Vědci varují: Svět hmyzu je na pokraji katastrofálního zhroucení

S úbytkem zdrojů potravy se totiž ptáci setkávají i na venkově. Podle vědeckých studií v posledních letech ubylo v zemědělské krajině kvůli používání chemických postřiků zhruba 75 procent hmyzu. V některých částech Evropy v důsledku toho ubyly polní druhy ptáků, pro které představuje hmyz důležitý zdroj potravy, o třetinu, některé dokonce až o dvě třetiny.

Česká krajina

Ochranářská organizace Česká krajina spolupracuje na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí. O organizaci a jejích aktivitách se více dozvíte na stránkách www.ceska-krajina.cz.

  • Zdroj textu:

    společnost Česká krajina

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Léčba alergie na arašídy zklidňuje imunitní systém a tlumí jeho přehnané reakce.

Věda

Diskuze o zřízení univerzity na Moravě provázely nacionální třenice

Historie

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Vesmír

Hejno jespáků srostloprstých. V jeho středu panuje bezpečí a ptáci se mohou v klidu najíst. Vně stojící jedinci takový klid nemají.

Příroda

Hypersonický let bude extrémní, takže hypersonické letouny potřebují extrémně odolné materiály.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907