Vědci varují: Svět hmyzu je na pokraji katastrofálního zhroucení

13.02.2019 - Stanislav Mihulka

Za 50 let by mohla zůstat jen polovina dnešního množství hmyzu. A za 100 let už možná žádný hmyz nebude


Reklama

Kdyby tahle planeta nebyla planetou lidí, nejspíš by byla planetou hmyzu. Je všude a představuje dominantní skupinu organismů v řadě ekosystémů souše. Podle nové studie australských badatelů jsou ale prý dny hmyzu na Zemi již v podstatě sečteny. Dospěli k závěru, že populace hmyzu směřují ke konečnému kolapsu.

Autoři studie zpracovali celkem 73 dalších výzkumných prací, které se věnují poklesu počtu jedinců i druhů hmyzu, jehož jsme v posledních desetiletích svědky. Většina těchto prací se přitom zabývala hmyzem v Evropě nebo ve Spojených státech. A co z těchto studií po souhrnném zpracování vyplynulo?

Australané tvrdí, že pokud se zásadně nezmění náš přístup k zemědělství, tak by v příštích desetiletích mohlo vyhynout až 40 procent druhů hmyzu. Zároveň podle nich v současnosti dochází každým rokem ke ztrátě asi 2,5 procent jedinců hmyzu celého světa. Jestli tento trend bude pokračovat dál, tak za 50 let zůstane jenom polovina dnešního množství hmyzu, které očividně není nijak slavné. A za století by už prý nezůstal žádný hmyz.

TIP: Evropská příroda je na pokraji zhroucení: Počty zvířat strmě klesají

Jednoznačnou hlavní příčinou neutěšeného stavu hmyzu je intenzifikace zemědělství, které devastuje krajinu i její obyvatele. Obzvláště problematické je používání pesticidů. Jiní odborníci s takto deprimujícími závěry nesouhlasí. Běžné a přizpůsobivé druhy hmyzu pode nich nejspíš jen tak něco nevyhubí. To ale neznamená, že situace hmyzu není alarmující, a že by si nezasloužila naši pozornost.

  • Zdroj textu:

    Guardian, Biological Conservation

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opravený člun Stødig se do svého důchodu ještě nechystá.

Zajímavosti

Chamtivá markýza Marie Margareta Brinvilliers (vlevo) a Kateřina Deshayesová přezdívaná „La Voisin“.

Historie

<h3>Relikt z pravěku</h3><p>Ostrorepi jsou označováni jako živoucí fosilie a při pohledu na ně se není čemu divit. Jejich vyhynulí příbuzní, kyjnožci, dorůstali až tří metrů. Dnešní ostrorepi se (naštěstí) spokojí s šedesáti centimetry – největším druhem je ostrorep americký, menší zástupce pak najdete na indickém a japonském pobřeží.&nbsp;</p>

Zajímavosti

Vizualizace rychle rotující hvězdy J040643.

Vesmír

Oblíbený domácí mazlíček a nejrozšířenější poddruh želvy nádherné má dnes v Evropě „červenou“. A díky červeným skvrnám za očima ho také bezpečně poznáte.

Příroda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907