Vědci varují: Svět hmyzu je na pokraji katastrofálního zhroucení

13.02.2019 - Stanislav Mihulka

Za 50 let by mohla zůstat jen polovina dnešního množství hmyzu. A za 100 let už možná žádný hmyz nebude


Reklama

Kdyby tahle planeta nebyla planetou lidí, nejspíš by byla planetou hmyzu. Je všude a představuje dominantní skupinu organismů v řadě ekosystémů souše. Podle nové studie australských badatelů jsou ale prý dny hmyzu na Zemi již v podstatě sečteny. Dospěli k závěru, že populace hmyzu směřují ke konečnému kolapsu.

Autoři studie zpracovali celkem 73 dalších výzkumných prací, které se věnují poklesu počtu jedinců i druhů hmyzu, jehož jsme v posledních desetiletích svědky. Většina těchto prací se přitom zabývala hmyzem v Evropě nebo ve Spojených státech. A co z těchto studií po souhrnném zpracování vyplynulo?

Australané tvrdí, že pokud se zásadně nezmění náš přístup k zemědělství, tak by v příštích desetiletích mohlo vyhynout až 40 procent druhů hmyzu. Zároveň podle nich v současnosti dochází každým rokem ke ztrátě asi 2,5 procent jedinců hmyzu celého světa. Jestli tento trend bude pokračovat dál, tak za 50 let zůstane jenom polovina dnešního množství hmyzu, které očividně není nijak slavné. A za století by už prý nezůstal žádný hmyz.

TIP: Evropská příroda je na pokraji zhroucení: Počty zvířat strmě klesají

Jednoznačnou hlavní příčinou neutěšeného stavu hmyzu je intenzifikace zemědělství, které devastuje krajinu i její obyvatele. Obzvláště problematické je používání pesticidů. Jiní odborníci s takto deprimujícími závěry nesouhlasí. Běžné a přizpůsobivé druhy hmyzu pode nich nejspíš jen tak něco nevyhubí. To ale neznamená, že situace hmyzu není alarmující, a že by si nezasloužila naši pozornost.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Guardian, Biological Conservation

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Gotthard Heinrici (vpravo) se těšil respektu ze strany spolubojovníků i Spojenců a platil za mistra defenzivy.

Válka
Věda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907