Expedice za tajemstvím tsunami: Vědci budou hledat odpovědi pod dnem oceánu

29.08.2016 - Stanislav Mihulka

Jak vznikají tsunami? Posádka výzkumné lodi Joides Resolution to bude zjišťovat ve vzorcích z hloubky 5 kilometrů


Reklama

Vánoční tsunami v roce 2004, která zasáhla země kolem Indického oceánu, způsobila obrovské škody a zahubila téměř čtvrt milionu lidí. Jak ale takové katastrofální vlny mohou vůbec vzniknout?

Mechanismus vzniku devastujících vln tsunami vyrazil prozkoumat mezinárodní tým vědců na palubě výzkumné vrtné lodi Joides Resolution. Jsou na cestě do oblasti Jávského příkopu, kde se Indo-australská tektonická deska zasouvá pod Sundskou desku, která se rozkládá pod většinou jihovýchodní Asie. Právě tady vzniká řada silných podmořských zemětřesení, včetně toho, které vyvolalo vánoční tsunami v roce 2004.

TIP: Odvážný počin: Vědci plánují poprvé se provrtat pod zemskou kůru!

Badatelé budou vrtat do hloubky téměř 5 kilometrů a hodlají tam získat vzorky hornin. Z nich by měli vyčíst, proč právě v tomto tektonickém zlomu dochází k tak silným a nebezpečným podmořským zemětřesením.

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: SERC

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907