Exploze jičínského zámku: Stála za výbuchem nevraživost?

17.02.2020 - Tomáš Sterneck

V podvečer 1. února 1620 otřásla centrem Jičína mohutná exploze. Výstavné šlechtické sídlo s průčelím ústícím do náměstí zahalil hustý prašný mrak

<p>Exploze prašné věže na vyobrazení ze 17. století</p>

Exploze prašné věže na vyobrazení ze 17. století


Reklama

Sténání raněných prozrazovalo, že se v sutinách vedle mrtvol a utrhaných kusů lidských těl nalézají také živé osoby. Pod zpříčenými trámy v jednom ze zborcených zámeckých pokojů přečkalo jičínskou apokalypsu deset lidí. Někteří z přeživších však brzy podlehli následkům popálenin či zhmožděnin. Celkem si exploze vyžádala více než čtyři desítky lidských životů. Mezi mrtvými bylo i několik urozených aktérů sporu o dědictví předního českého panského rodu Smiřických ze Smiřic.

Kompromitovaná šlechtična

Předehra jičínské tragédie se odbyla již na počátku 17. století v podobě aféry Elišky Kateřiny Smiřické (1590–1620). Tato nepříliš pohledná aristokratická dívka z vlastní iniciativy navázala v Kostelci nad Černými lesy intimní poměr s mladým kovářem Jiříkem Wagnerem ze vsi Hodkovic. Společensky nepřijatelný milostný vztah se provalil na jaře 1608. Kovář si několik následujících let pobyl ve vězení v Českém Dubu, zatímco Elišku nechala její rodina zavřít na Hrubé Skále. Po čase ji převezli na hrad Kumburk. Na svobodu se dostala teprve v roce 1619 a rozhodně to nebylo výsledkem smíru mezi příslušníky poslední generace Smiřických, ke které kompromitovaná šlechtična náležela.

Náhlá smrt Albrechta Jana Smiřického (1594–1618), jednoho z nejvýznamnějších evangelických předáků a po vypuknutí stavovského povstání vážného kandidáta na český trůn, nastolila otázku převzetí obrovského rodového majetku, jehož jádro se nacházelo v severovýchodních Čechách. Albrechtův starší bratr Jindřich Jiří (1592–1630) byl totiž slabomyslný, a tak připadaly jako dědičky v úvahu pouze jeho sestry: Eliška Kateřina a mladší Markéta Salomena (1597 – po 1654), provdaná za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka. Eliščin skandál a její internace samozřejmě mluvily ve prospěch Markéty. Kartami však znenadání zamával nedávno ovdovělý, nezámožný příslušník starého panského rodu Ota Jindřich z Vartenberka.

Zesnulí a dědicové

Vartenberk využil skutečnosti, že vězněná Eliška nebyla svými rodiči formálně vyděděna. Po předchozí tajné domluvě ji osvobodil, rychle pojal za manželku a ještě roku 1619 se spolu usadili v Jičíně. Jejich snahy o ovládnutí smiřických statků ovšem nutně narazily na odpor Markéty Salomeny a jejího chotě, kteří začali systematicky shromažďovat doklady o Eliščině aféře a pohnali před soud Vartenberka. Jeho naděje, že najde podporu u „zimního krále“ Fridricha Falckého, se nesplnily – v lednu 1620 byl Ota Jindřich v Praze uvězněn. Brzy poté vyrazil Jindřich Slavata v doprovodu královských komisařů do Jičína, aby obsadil statky usurpované Eliškou Kateřinou. Jičínský konflikt mezi oběma stranami skončil ničivým výbuchem střelného prachu uskladněného v zámku, kde zahynuli jak komisaři, tak Slavata a těhotná paní z Vartenberka.

Smiřická panství poté ovládla čerstvá vdova Markéta Salomena Slavatová. Dlouho se z nich však netěšila, neboť jako nekatolička podporující stavovskou opozici uprchla po bitvě na Bílé hoře ze země. Většinu dědictví Smiřických si obratnými machinacemi přisvojil jejich vzdálený příbuzný Albrecht z Valdštejna.

TIP: Největší tunel českých dějin: Vypečená měnová reforma

Ota z Vartenberka, který v září 1620 unikl z pražského vězení a přestoupil k římské církvi, se znovu oženil a získal Markvartice v severních Čechách. Někdejší evangelík se tam pustil do rekatolizace s takovou vervou a krutostí, že tím vyprovokoval poddanské povstání. Vzbouření venkované Vartenberka i jeho třetí choť v říjnu 1625 ubili. Spolehlivou odpověď na otázku, co se přesně odehrálo v jičínském zámku 1. února 1620 těsně před explozí, bohužel neznáme.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V Zoo Praha se narodilo mládě slona indického.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907