Extrémní evoluce: U lidí v poušti Atacama se vyvinula schopnost pít vodu s arzénem

26.02.2017 - Stanislav Mihulka

Přírodní výběr zařídil pro obyvatele pouště Atacama mutaci, která je chrání před arzénem ve vodě

Atacama -<p>Poušť Atacama je nejsušší oblast na Zemi mimo Arktidu a Antarktidu</p>
Atacama -

Poušť Atacama je nejsušší oblast na Zemi mimo Arktidu a Antarktidu


Reklama

Náš druh vznikl asi před 200 tisíci let v savanách východní Afriky. Evoluce lidí tím ale rozhodně neskončila. Běží neustále a řeší problémy, na které náš druh narazí.

Díky evoluci pastevci během pár tisíc let získali schopnost v dospělosti pít bez následků mléko. A lidé, kteří se rozhodli žít v nehostinné poušti Atacama, za stejnou dobu zvládli pití vody s vysokým obsahem arzenu.

V poušti Atacama je opravdu velké sucho. Na některých místech nikdy ve známé historii nepršelo. Voda je tam velice vzácná, a když už se někde vyskytuje, tak obsahuje masivní množství arzénu.

TIP: Přírodní výběr stále funguje. Nizozemci by mohli vyprávět

Lidé žijí v Atacamě asi 7 tisíc let. Za tu dobu se u nich objevila mutace v genu AS3MT, který zodpovídá za odstraňování toxinů z těla. Díky této mutaci a přírodnímu výběru mohou lidé žít v extrémním prostředí a pít vodu, ve které obsah arzénu mnohokrát překračuje limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist, American Journal of Physical Anthropology

  • Zdroj fotografií: CC0 Public Domain



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907