Italské Fiaty CR.42 patřily společně se sovětskými Polikarpovy I-153 mezi nejvýkonnější řadově používané stíhací dvouplošníky
Stíhačky Fiat CR.42 Falco používala koncem války mimo jiné i Luftwaffe k výcviku a jako noční bitevníky
Dvouplošná koncepce již na začátku 40. let minulého století beznadějně zastarala a ani její nejlepší zástupci se svými výkony nemohli rovnat moderním jednoplošníkům. Mezi tyto zastaralé stroje patřily i Fiaty CR.42 Falco (Sokol), jež byly proto odsouzeny hrát při většině střetnutí roli outsiderů. Jednu z příčin, proč velení Regia Aeronautica tak dlouho sázelo na dvouplošné stíhačky, představovaly úspěchy starších Fiatů CR.32 ve vzdušných střetnutích během španělské občanské války.
Zde si italské dvouplošníky vedly poměrně dobře i proti strojům jednoplošné koncepce a tradicionalisté se domnívali, že podobné výsledky lze očekávat i od nového typu.
Prototyp CR.42 vzlétl 23. května 1938. Měl koncepci dvouplošníku celokovové konstrukce (potah byl částečně plátěný) s pevným podvozkem a odkrytou kabinou. Fiaty CR.42 zůstaly ve výrobě od začátku roku 1939 až do roku 1944. Celkem vzniklo 1 817 či 1 819 strojů, z nichž poslední byly po italské kapitulaci a okupaci severu země Německem produkovány rovnou pro Luftwaffe, jež stroje používala k výcviku a jako užitečné noční bitevní stroje.
Fiat CR.42 Falco
Jako první zasáhly do bojů druhé světové války CR.42 belgického letectva v květnu 1940. Od června téhož roku pak své „sokoly“ velmi aktivně nasazovalo také Regia Aeronautica. Na začátku války si italské CR.42 vedly v Africe a Středomoří poměrně dobře. V manévrovém souboji dokázal být Falco díky skvělé obratnosti, citlivosti řízení a robustnosti draku celkem nebezpečným protivníkem i starším jednoplošníkům (hurricane). Proti výkonnějším strojům však již byl zcela bez šance.
Válka REVUE SPECIÁL Letouny II. světové války
VesmírPřed 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.
VesmírMarsovské selfie
Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.
HistorieBaron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“
