Finská protitanková puška Lahti L-39: Sloní dělo, které hlídalo i oblohu

17.01.2023 - Redakce Válka Revue

Během zimní války mezi Finskem a Sovětským svazem postrádala severská země mimo jiné i protitankové zbraně. Armáda proto vsadila na netradiční řešení v podobě protitankové pušky, která nakonec našla uplatnění i jako improvizovaná protiletadlová zbraň

<p>Finská protitanková puška Lahti L-39 disponovala vynikající přesností, průbojností a dosahem, její velikost ale značně ztěžovala přepravu.<em> (foto: Wikimedia Commons, Military Museum of Finland (M. Persson), CC BY 4.0)</em></p>

Finská protitanková puška Lahti L-39 disponovala vynikající přesností, průbojností a dosahem, její velikost ale značně ztěžovala přepravu. (foto: Wikimedia Commons, Military Museum of Finland (M. Persson), CC BY 4.0)


Reklama

V meziválečném období prodělala svůj největší rozkvět i jedna specifická kategorie zbraní – protitankové pušky, které se zrodily již krátce po nástupu zbraně, proti které byly určeny. První byla německá puška Mauser T-Gewehr z roku 1918, na kterou potom v meziválečném období navázala řada dalších typů. V principu šlo obvykle o opakovačky, jež pálily malorážovým, ale vysoce průbojným střelivem (nejčastěji s ocelovým jádrem).

Proti tehdejším tankům zpravidla postačovaly, ale průběh druhé světové války přinesl rychlé zesilování pancíře, a tudíž se faktická bojová hodnota těchto pušek prudce snižovala. Podstatná část armád zvolila ráže, které byly více či méně příbuzné nábojům, jež se užívaly v kulometech (např. 7,92 či 14,5 mm), několik států ale sáhlo i k větším kalibrům.

Finské „sloní dělo“

Patřilo k nim i Finsko, kde konstruktér Aimo Lahti na konci 30. let zkonstruoval svůj patrně nejničivější výtvor, jímž se stala puška Lahti L-39. Nejdříve se počítalo s ráží 13,2 mm, v níž mělo vzniknout něco jako protiletadlový kulomet. Lahti takovou zbraň skutečně vytvořil, od začátku ale měl o této koncepci pochybnosti, a nakonec přesvědčil vysoké důstojníky, že poloautomatická zbraň větší ráže se k probíjení pancíře hodí více.

Puška L-39 užívala munici ráže 20×139 mm a měla zásobník na deset ran. Na vzdálenost 100 metrů probíjela i 30 mm oceli a dovolovala celkem přesně mířit na vzdálenost přes 1 000 metrů. Ke ztlumení obrovského zpětného rázu měla velkou úsťovou brzdu a vážila skoro 50 kg, takže k přenášení bylo třeba nejméně dvou mužů, někdy bylo k transportu používáno i koňské spřežení. Navzdory tomu si získala velkou oblibu a přezdívku „sloní dělo“. 

Čelní pancíř novějších sovětských tanků prorazit nedokázala, dobří střelci ale dokázali tank vyřadit zásahem průzorů. L-39 se uplatnila také coby nástroj proti odstřelovačům a našla uplatnění i jako improvizovaná protiletadlová zbraň. 

Finský voják vyhlíží 4. května 1942 nepřátelské sovětské letouny, aby na ně případně zahájil palbu z protitankové pušky Lahti L-39. Ta někdy sloužila i jako improvizovaná protiletadlová zbraň. (foto: Finnish Wartime Photograph Archive (SA-kuva)CC BY 4.0)

„Sloní dělo“ nemělo proti vzdušným cílům žádná speciální mířidla (které se pro něj ale vyráběly), a střelec by musel použít běžná mechanická, vyosená doleva a stavitelná v rozmezí 200–1 400 m. Místo stojanu obsluha „lafetovala“ svou lahti na dřevěném kůlu. Předmět, který visí na hlavni, je krytka zakrývající při přepravě úsťovou brzdu s pěti otvory.

TIP: Pušky proti tankům: Sovětské protitankové pušky PTRD-41 a PTRS-41

Navzdory velkému obdélníkovému kompenzátoru na začátku hlavně a koženému polstrování pažby vyvíjela L-39 citelný zpětný ráz a palba proti rychle letícím strojům by patrně nebyla příliš efektivní. Závěr se natahoval klikou, „devětatřicítku“ při pozemním využití podepíraly ližiny, aby se nebořila do sněhu. Některé pušky Finové ještě v 50.–60. letech provozovali jako protivrtulníkovou obranu, jiné skoupili jako raritu sběratelé většinou z USA.

Protitanková puška Lahti L-39

  • KATEGORIE: protitanková, protimateriálová, protiletadlová a odstřelovací
  • VZNIK: 1939
  • VÝROBCE: Valtion Kivääritehdas (VKT), Finsko
  • NASAZENÍ: zimní válka, pokračovací válka (1939–1944)
  • PRODUKCE: 1 906 kusů
  • HMOTNOST: 49,5 kg
  • DÉLKA: 2 200 mm
  • DÉLKA HLAVNĚ: 1 300 mm
  • NÁBOJ: 20×138 mm B (Long Solothurn)
  • FUNKCE: Poloautomatická (část vyrobena jako plně automatická)
  • KADENCE: 30 ran/min.
  • ÚSŤOVÁ RYCHLOST: 800 m/s 
  • ZÁSOBNÍK: 10 nábojů (u automatických 15)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Naši předkové kočky využívali skutečně všestranně. (foto: PexelsCC0)

Historie

Polar Bear 81 

autor: Bob Chiu | čestná zmínka v kategorii: Cesty a dobrodružství

Každý rok mezi říjnem a listopadem se lední medvědi vydávají k zamrzlému Hudsonovu zálivu v Kanadě za potravou. Ve stejné době tam proto turistické agentury vozí zájemce v otevřených nákladních vozech, aby se mohli k šelmám přiblížit doslova na dosah. (foto: SIPA, Bob Chiu)

Revue

Sovětská obrana byla velmi propracovaná a zahrnovala i mnoho linií zákopů a protitankové opěrné punkty. Zde vidíme sovětské vojáky s kulometem Maxim. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Světlé šmouhy (v pravé části) jsou dobře patrné na snímku pořízeném satelitem Landsat 8 ze 4. dubna 2015. (foto: NASA Earth Observatory, CC0)

Věda

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907