Fosilie z v jantaru prozradily, že i dávné dinosaury trápily vši

12.12.2019 - Stanislav Mihulka

Myanmarský jantar ukrýval prachové peří plné pravěkých vší

<p>Rekonstrukce pravši <em>Mesophthirus engeli</em> na peří.</p>

Rekonstrukce pravši Mesophthirus engeli na peří.


Reklama

Jak vědí rodiče malých dětí, vši jsou mistry ve skrývání a přežití. A jak se zdá, dělají to už nejméně 100 milionů let. Nedávný objev prozradil, že vši řádily již v období křídy na sklonku druhohor. Vše nasvědčuje tomu, že trápily tehdejší opeřené dinosaury, kterým se uhnízdily v peří.

Paleontologové původně pátrali po zajímavých nálezech v myanmarském jantaru, který je proslulý bohatou úrodou fosilií z období křídy. Ve dvou případech nalezli u fosilií s pěkně zachovalým prachovým peřím velice drobné hmyzí parazity. Bylo jejich celkem 10 a byli skutečně maličcí, s tělem o délce asi dvou desetin milimetru.

TIP: V jantaru se našla nacucaná klíšťata z dinosaura: Jurský park ale nebude

Objevitelé zjistili, že jde o vši a to nikoliv dospělce, ale nymfy vší. V dospělosti by měly mít velikost asi milimetr. Nový druh pojmenovali Mesophthirus engeli. Tyto pravši byly bezkřídlé, stejně jako ty dnešní. Patřily k těm, které se neživí krví, ale spíše kousky peří, které jim pomáhají trávit symbiotické bakterie. Vše nasvědčuje tak tomu, že vši doprovázely létající opeřené dinosaury již od samotného počátku.

  • Zdroj textu:

    Science

  • Zdroj fotografií: Chen Wang

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907