Francouzský Augustus: Francouzský král Filip II. se stal hrdinou bitvy u Bouvines

08.01.2020 - Jan Hrdina

Bitva u Bouvines, v níž si změřili síly nejmocnější panovníci Evropy, by se dala stručně charakterizovat jako střet epických rozměrů, jehož hvězdou se stal francouzský král Filip II.

<p>Filip II. August v bitvě u Bouvines</p>

Filip II. August v bitvě u Bouvines


Reklama

Bylo parné červencové odpoledne roku 1214. Napětí bylo doslova hmatatelné. Vlámští rytíři, kteří tvořili předvoj spojenecké armády, se nemohli dočkat okamžiku, kdy se konečně utkají s voji francouzského krále. Pokud by rozvaha přemohla dychtivost, mohla bitva u Bouvines dopadnout úplně jinak. Anebo nemusela...

Faktem je, že zatímco již zuřila, přicházeli na bojiště stále ještě oddíly spojenců. Kdo byli spojenci a o co se u Bouvines hrálo? Nešlo o nic menšího než o celistvost a trůn Francie a budoucnost Anglie na kontinentu. V sázce bylo mnoho pro obě strany.

Francouzský král Filip II. August usiloval o vytlačení Angličanů ze země a vytvoření silného, konsolidovaného a prosperujícího státu, čemuž se Angličané a jejich spojenci pochopitelně bránili. Anglický král Jan I., později zvaný Bezzemek, se snažil udržet své anjouovské dědictví na kontinentě, seč mu síly stačily. Francii ale porazit nedokázal. Střet u Bouvines navíc upevnil její pozici a dal vzniknout skutečné velmoci.

Kdo s koho

Jednoznačným vítězem od Bouvines se stal francouzský král Filip II. August. Nebyl totiž vítězem „pouhé“ bitvy, ale také vleklého soupeření mezi Anglií a Francií. Jako člen dynastie Kapetovců nastoupil na francouzský trůn roku 1180. O deset let později se jako první panovník začal titulovat „král Francie“, zatímco jeho předchůdci ještě stále byli „králi Franků“. Největším, nikoliv však jeho jediným problémem byli Angličané, kteří ovládali nemalou část dnešní Francie. Anglický král Jindřich II., první Filipův velký soupeř, se tituloval také jako hrabě z Anjou, vévoda z Normandie a vévoda akvitánský. To kromě jiného znamenalo, že skrze francouzské tituly byl anglický král vazalem francouzského.

S tím měl Jindřich II. i jeho následníci pochopitelně problém. Doména francouzského panovníka byla tímto naopak značně omezená, což mělo vliv na jeho příjmy i vojenskou hotovost. Filip si ale dokázal poradit a Jindřichovi vzdorovat. Dokonce se mu podařilo získat podporu Jindřichova syna Richarda, později známého jako Lví srdce.

Král zakladatel

Zlom přinesla Jindřichova smrt a především dobytí Jeruzaléma sultánem Saladinem. Roku 1189 se Filip společně s anglickým králem Richardem a římským císařem Fridrichem Barbarossou vydal na třetí křížovou výpravu. Netrvalo ale dlouho a starý spor opět propukl. Zatímco Richard bojoval v Palestině, Filip po návratu do Francie vykonstruoval novou příčinu k válce s Anglií. Aby dosáhl svého, začal pletichařit s Richardovým bratrem Janem Bezzemkem, čímž se chtěl zbavit právoplatného a respektovaného vládce Anglie. Král Richard výzvu přijal a v letech 1192–1199 úspěšně čelil všem atakům Filipa II., přešel do ofenzivy a nemile francouzskému králi zatápěl, od roku 1198 za pomoci nového římského krále Oty IV. Brunšvického. Štěstěna dala Filipovi trumf, když Richard Lví srdce roku 1199 zemřel. Na anglický trůn usedl Jan Bezzemek, což Filipovi přišlo vhod.

TIP: Milenec královny, nebo krále: Kým byl tajemný vévoda z Buckinghamu?

Byl uzavřen mír, Filip však zároveň skrytě rozdmýchával nespokojenost s Janem v jeho francouzských državách. Rozhořel se vleklý spor, který nalezl rozuzlení až v bitvě u Bouvines roku 1214. Filip z něj vyšel posílen a přízvisko Augustus si právem zasloužil. Stejně jako povznesl římský císař Augustus Řím, přivedl Filip II. Francii k nové slávě a velikosti.

V Paříži, již opevnil mohutnou hradbou, vystavěl pevnost Louvre, založil univerzitu i centrální městské tržiště. Významně rozmnožil území pod svou vládou, zkrotil mocné šlechtice, podporoval města, byl prvním králem budujícím francouzské loďstvo. Když roku 1223 skonal, napsal autor Kronik ze Saint-Denis, že „zemřel na hradě v Mantes dobrý král Filip, velmi moudrý král vznešených ctností a velkolepých skutků, jehož pověst byla zářná, vláda slavná a účast v bitvách vítězná“.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907