Genetické zatížení Habsburků: Krev se „promísila“ až za Marie Terezie

09.02.2022 - František Stellner

Ze šestnácti potomků Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského, pěti chlapců a jedenácti dívek, se dospělého věku dožilo pouze deset z nich. Ani tehdy neměli zaručenu šťastnou budoucnost

<p>Císařovna <strong>Marie Terezie</strong> se svou rodinou - <strong>Albert Kazimír Sasko‑Těšínský</strong> a <strong>Marie Kristina</strong> ukazují obrazy přivezené z Itálie. Vedle nich stojí <strong>Maxmilián František</strong>, <strong>Marie Anna</strong>, <strong>Marie Alžběta</strong> a o židli opřený <strong>Josef II.</strong></p>

Císařovna Marie Terezie se svou rodinou - Albert Kazimír Sasko‑Těšínský a Marie Kristina ukazují obrazy přivezené z Itálie. Vedle nich stojí Maxmilián FrantišekMarie AnnaMarie Alžběta a o židli opřený Josef II.


Reklama

Většina dětí císařského páru se musela věnovat politice. Josef II. a Leopold II. se stali římsko-německými císaři a panovníky rakouského soustátí, Leopold II. před tím navíc vládl v Toskánsku. Ferdinand Karel Anton spravoval Milánsko, Maxmilián František se stal kolínským arcibiskupem a kurfiřtem, císařovnina oblíbená dcera Marie Kristina byla zase místodržitelkou Rakouského Nizozemí.

Zatímco nejmladší dcera Marie Antoinetta neprojevila jako francouzská královna příliš politické obratnosti, její sestra Marie Karolína zdědila asi nejvíce z velkolepé rozhodnosti své matky, takže se jako manželka sicilského a neapolského krále pevně chopila otěží vlády místo manžela. Poté, co francouzští revolucionáři popravili její sestru Marii Antoinettu, bojovala Maria Karolína neúnavně proti francouzské revoluci a Napoleonovi Bonaparte, který ji nazýval „zločineckou ženou“. Byla jediným z dětí Marie Terezie, které hrálo velkou roli i v napoleonské éře.

Neblahé dědictví

Mezi početnými potomky neobyčejně vitální Marie Terezie a lotrinského prince převažovali sice zdraví jedinci, ale nebezpečné genetické dědictví, které se v 17. století kvůli neustálému spřízňování mezi příslušníky španělské a rakouské větve Habsburků výrazně zvýšilo, nezmizelo. V důsledku nesčíslných příbuzenských sňatků a genetické mutace trpělo mnoho příslušníků habsburského rodu různými nemocemi, duševními poruchami, vyskytovalo se velké množství abnormálních porodů či případů neplodnosti.

Nejznámějším projevem mutace byl typický „habsburský ret“ neboli dědičná progerie. Osoby, které jí trpí, mají dolní čelist natolik prodlouženou a vystouplou, že dolní zuby vyčnívají přes horní, a často ani nemohou zavřít ústa.  Například dědeček Marie Terezie, císař Leopold I. měl neobyčejně výrazný „habsburský ret“. To, že se u něj mutace projevila, bylo způsobeno i úbytkem předků, neboť Leopold I. měl místo osmi prarodičů pouhých šest, z nichž polovinu tvořili Habsburkové.

Marie Terezie měla výhodu v tom, že její maminka pocházela z brunšvicko-wolfenbüttelského rodu a babička z otcovy strany byla falcko-neuburská princezna. Tím se habsburská krev „promísila“ a Marie Terezie i její děti unikly negativní genetické zátěži.

Problém se znovu objevil, když se potomci Marie Terezie začali příliš často spřízňovat s Bourbony. Navíc se po vzniku vedlejších linií habsbursko-lotrinské dynastie opět začali bratranci ženit se sestřenicemi. Například Leopold II. i jeho syn František II. (I.) se oženili s blízkými příbuznými. V důsledku toho se Františkův syn, poslední korunovaný český král, Ferdinand V. Dobrotivý narodil s vodnatelnou hlavou, trpěl epilepsií a měl příliš velký jazyk. Jeho rodiče byli dvojnásobným bratrancem a sestřenicí.

TIP: Historie příbuzenských sňatků: Proč incest ničí pokrevní linie

Ferdinandův bratr František Karel se sice těšil dobrému zdraví, ale nebyl příliš bystrý. Naštěstí pro dynastii ho oženili s bavorskou princeznou Žofií. Jejich syn, císař František Josef I., tedy nezdědil typický „habsburský ret“ ani žádnou duševní chorobu. Ale i on uzavřel sňatek se svou sestřenicí. Poslední rakouský císař Karel I. se pak vrátil k tradici své pramáti Marie Terezie a vzal si bourbonskou princeznu z Parmy. Dalo by se říci, že dynastický kruh se uzavřel.

Dvě desetiletí těhotenství

Průměrně se děti panovnického páru rodily s šestnáctiměsíčním odstupem, což znamená, že Marie Terezie zpravidla počala další dítě do půl roku po porodu. Nejrychleji, tedy po jednom roce, se po předchozím potomkovi v únoru 1746 narodilo osmé dítě, Marie Amálie. Nejdelší pauzu mezi porodem a narozením další ratolesti měla císařovna v letech 1752–1754, neboť se Ferdinand Karel Anton narodil dvacet jedna měsíců po své sestře Marii Karolíně.

TIP: Babička Evropy: Marie Terezie se dočkala 56 vnoučat!

Nejčastějším měsícem, kdy se u vídeňského dvora slavily narozeniny, byl únor. Během tohoto měsíce se narodili tři arcivévodkyně a jeden arcivévoda. Tři děti povila Marie Terezie před převzetím vlády, sedm jich přišlo na svět během války o rakouské dědictví. Tento konflikt trval osm let a na jeho počátku byla existence podunajské monarchie vážně ohrožena. Marie Terezie i díky svému nadání a odhodlanosti dokázala zvítězit a uhájit téměř celé své dědictví. Je obdivuhodné, že při tom byla vlastně neustále těhotná nebo v šestinedělí. Poslední dítě povila v roce 1756 na počátku sedmileté války, kterou vedla za znovudobytí Slezska. Polovinu z potomků císařského páru lze proto nazvat „válečnými“ dětmi. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda
Vesmír

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907