Babička Evropy: Marie Terezie se dočkala 56 vnoučat!

27.03.2019 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Marie Terezie představovala ideál „pravé“ německé ženy a symbol plodnosti. Kromě 16 vlastních dětí měla i 56 vnoučat

<p>Císařovna s rodinou</p>

Císařovna s rodinou


Reklama

Mezi Marií Terezií a Františkem Štěpánem panovala hluboká náklonnost. Zdá se, že měli skutečně šťastné manželství plné lásky, což bylo pro aristokratické a dvorské prostředí, kde se uzavíraly sňatky mezi rody, nikoliv mezi jednotlivci, značně netypické.

Jejich soužití jistě ovlivňoval humanistický duch císaře, který po celý svůj život usiloval o spravedlnost a dobro. Nebyl schopen někoho nenávidět nebo se na něj dlouho zlobit a snažil se všechny ve své rodině i v užším dvorském kruhu činit šťastnými. Nikdy nikdo neslyšel, že by byl prchlivý – v rozepřích, které se mezi ním a císařovnou někdy vyskytly, to byl zpravidla on, kdo ustoupil a udělal první krok ke smíru. Jeho děti ho milovaly, neboť byl vtipný, rád žertoval a druhé škádlíval. Zároveň inklinoval k melancholii a na rozdíl od Karla VI. nepatřil k nadšeným stoupencům španělské etikety.

Matka milující i zraňující

Marie Terezie byla přísná matka, své ratolesti nijak nerozmazlovala. Viděla v nich především představitele dynastie, kteří si za neustálé pozornosti dvora i veřejnosti měli být stále vědomi svého původu i přísných měřítek, podle nichž byli vzhledem ke svému společenskému postavení posuzováni. Panovnice nikdy neváhala s kritikou kohokoliv a její komentáře ohledně chování dětí byly často velmi zraňující. Například své dceři Marii Amálii napsala: „Váš způsob mluvy … je všechno jen ne dobrý, zejména když mluvíte francouzsky. Není to ale moje vina, neboť jistě víte, jak často jsem Vás kárala a ukazovala Vám možnosti, jak se zlepšit, ale bez úspěchu … Čím méně budete mluvit, tím lépe … Jelikož znám Váš způsob mluvení, musím Vám se vší upřímností říci, že je vskutku nudný a vyšperkovaný všemožnými frázemi.“ Svým dcerám jako věrná dcera katolické církve vnucovala podřízenost vůči mužům, ačkoliv sama byla velmi dominantní manželkou.

Své děti měla nepochybně ráda, ale jak uvedla její snacha: „…její láska není nikdy zcela prosta nedůvěry a citelného chladu… Co se týče jejích dětí, císařovna je miluje, ale vychází z mylné zásady přehnané přísnosti.“

Děti císařského páru trpěly náladovostí své matky, ale věděly, že je velmi přístupná lichotkám. Lásku projevovala často velmi nespravedlivě, neboť se ke všem svým potomkům nechovala stejně. Měla svou oblíbenou dceru – Marii Kristýnu a svého oblíbeného syna – Karla Josefa.

V politické rovině využívala Marie Terezie cíleně své mateřské role. Již záhy po narození dědice Josefa ho vzala na zasedání uherského sněmu, aby sněmovníky přiměla k přislíbení podpory ve válce. Pomlouvači dokonce tvrdili, že ho schválně štípala, aby plakal, a dojal tak přítomné velmože. Z četných zpráv vyslanců lze vyčíst, jak audience u vídeňského dvora, při nichž se okolo císařského páru rozestavěly všechny děti, sloužily k demonstraci síly a budoucnosti dynastie.

Výchova k vládnutí i k poslušnosti

Císařovna se starala o potřeby svých dětí, zejména o zdraví, výchovu a jejich duševní rozvoj. Pokud byly děti přibližně stejně staré, byly vychovávány společně. Chlapce měl na starosti vychovatel „ajo“ (ze španělského ayo – pečovatel), dívky vychovatelka „aja“. Kromě toho měly k dispozici komorníky, komorné a další služebnictvo. Od pátého roku věku dostalo každé dítě vlastní apartmán s pěti místnostmi. Vlastní dvůr pak byl pro mladé arcivévody a arcivévodkyně zřízen až v jejich šestnácti letech.

Marie Terezie své děti neustále kontrolovala a personálu dávala ústní i písemné pokyny, které regulovaly doslova každý detail, aby nebylo nic ponecháno náhodě. Za hlavní zásady výchovy považovala poslušnost, zbožnost a kázeň. Odpor a svéhlavost se u dětí netrpěly. Od raného věku patřily k jejich každodennímu životu také modlitby, pobožnosti a pravidelné návštěvy mší. Panovnice kladla velký důraz na správnou výživu, péči o tělo a hygienu, především dbala na péči o zuby. Pravidelná domácí výuka začínala v sedmi letech a trvala zpravidla do šestnácti let, přičemž se učilo i o sobotách, nedělích a svátcích.

Tereziánská panovnická „síť“

Značná část dětí císařského páru se musela věnovat politice. Josef II. a Leopold II. se stali římsko-německými císaři a panovníky rakouského soustátí, Leopold II. před tím navíc vládl v Toskánsku. Ferdinand Karel Anton spravoval Milánsko, Maxmilián František se stal kolínským arcibiskupem a kurfiřtem, císařovnina oblíbená dcera Marie Kristýna byla zase místodržitelkou Rakouského Nizozemí.

Zatímco nejmladší dcera Marie Antoinetta neprojevila jako francouzská královna příliš politické obratnosti, její sestra Marie Karolina zdědila asi nejvíce z mužské rozhodnosti své matky, takže se jako manželka sicilského a neapolského krále pevně chopila otěží vlády místo manžela. Poté, co francouzští revolucionáři popravili její sestru Marii Antoinettu, bojovala Maria Karolina neúnavně proti francouzské revoluci a Napoleonovi Bonaparte, který ji nazýval „zločineckou ženou“. Byla jediným z dětí Marie Terezie, které hrálo velkou roli i v napoleonské éře.

Neblahé dědictví opět na scéně

Zdravá a neobyčejně vitální panovnice Marie Terezie se provdala za lotrinského prince a mezi jejich početnými potomky – habsbursko-lotrinskými arcivévody – převažovali zdraví jedinci. Jenže nebezpečné genetické dědictví nezmizelo. Potomci španělských habsburských infantek se nadále spřízňovali mezi sebou a císař Leopold II. i jeho syn František II. se oženili s blízkými příbuznými. V důsledku toho se Františkův syn, poslední korunovaný český král, Ferdinand V. Dobrotivý narodil s vodnatelnou hlavou, trpěl epilepsií a měl příliš velký jazyk. Jeho rodiče byli dvojnásobnými bratranci a sestřenicemi.

TIP: Když je matkou císařovna: Jaký byl osud dcer Marie Terezie?

Ferdinandův bratr František Karel se sice těšil dobrému zdraví, ale nebyl příliš bystrý. Naštěstí pro dynastii ho oženili s bavorskou princeznou Žofií. Jejich syn, císař František Josef I., tedy nezdědil typický „habsburský“ ret ani žádnou duševní chorobu. Ale i on uzavřel sňatek se svou sestřenicí. A poslední rakouský císař Karel I. se vrátil k tradici své pramáti Marie Terezie a vzal si bourbonskou princeznu z Parmy. Dalo by se říci, že dynastický kruh se uzavřel. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Elektronické tetování se dvěma senzory

Věda

Lékaři kontrolují zdravotní stav dvou odvedenců, povinná služba vzbudila na ostrovech vlnu nevole

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907