Lékaři poprvé použili štěp živé kůže geneticky upraveného prasete k léčbě lidského pacienta. Výsledky vypadají velmi povzbudivě
Transplantace kůže je náročný chirurgický zákrok a vědcům se ještě nepovedlo vytvořit její dokonalou umělou náhradu. Proto se nejčastěji přistupuje k takzvané autotransplantaci neboli odběru kožního štěpu. V případě rozsáhlých a hlubokých popálenin se ale k prvotní péči využívá kůže mrtvých dárců, na kterou obvykle navazuje autotransplantace.
Vědci a lékaři se již dlouhou dobu snaží vyvinout technologii, která by umožnila používat k léčbě popálenin živou kůži z prasat. Američtí odborníci vyšlechtili geneticky upravená prasata, jejichž kůže je pro lidský imunitní systém přijatelnější, než kůže běžných prasat. Tato prasata teď využívá společnost XenoTherapeutics, která vyvinula jako komerční produkt štěpy s živou prasečí kůží Xeno-Skin.
TIP: Bioinženýři vypěstovali plíce a transplantovali je do dospělého prasete
V americké nemocnici Massachusetts General Hospital nedávno použili jeden ze štěpů Xeno-Skin poprvé k léčbě lidského pacienta. Lékaři pacientovi přiložili pěticentimetrový štěp na popálené místo Xeno-Skin hned vedle klasického většího štěpu z mrtvého dárce. Po pěti dnech poranění zkontrolovali a zjistili, že Xeno-Skin zajistí stejně dobré hojení popáleniny, jako kůže z mrtvého dárce. Podle vědců můžeme v dohledné době čekat velký rozvoj léčby založené na transplantacích kůže a dalších orgánů z geneticky upravených prasat.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)