Genetika, nebo doktor Mengele? Jaké je tajemství brazilské vesnice dvojčat?

Amazonský prales dosud skrývá mnohá tajemství. Jedno z nich představuje vesnice Cândido Godói, která leží v jižním cípu Brazílie poblíž argentinských hranic. Od poloviny minulého století se tam totiž rodí neobvykle vysoké množství dvojčat – navíc většinou blonďatých a modrookých…

07.08.2018 - Barbora Jelínková



Cândido Godói působí se svými šesti tisíci obyvatel ve dvousetmilionové Brazílii jako kapka v moři. Zdánlivě bezvýznamná osada je ukrytá v obtížně přístupné divočině a už po několik desetiletí nedává spát vědcům z celého světa. První, co návštěvník tohoto pozoruhodného místa spatří, je cedule s nápisem „Země dvojčat“. O kus dál ho pak uvítá jeden z novodobých symbolů vesnice: socha matky chovající v náručí novorozeného chlapce a dívku s naprosto identickými tvářemi. 

Něco není v pořádku… 

Při procházce místními ulicemi snadno získáte dojem, že vidíte dvojmo. Podíl dvojčat ve zdejší populaci je skoro šestkrát vyšší než ve zbytku země, potažmo na celém světě. Například čtvrť Sao Pedro obývá zhruba 80 domácností, v nichž vyrůstá hned 38 párů dvojčat; na svět je zde přivede každá desátá žena. 

Zvýšený výskyt těhotenství dvojčat vědci v Cândido Godói pozorují již od šedesátých let 20. století, což se kryje s obdobím, kdy na místo začali proudit německy mluvící imigranti z Evropy. Také to však odpovídá době, kdy se právě do Jižní Ameriky uchýlil nacistický lékař Josef Mengele, aby unikl spravedlnosti. Nápadná souvislost mezi dvěma zdánlivě nezávislými událostmi neunikla argentinskému historikovi Jorgemu Camarasovi, který v roce 2009 přišel s poněkud odvážnou teorií. V publikaci nazvané Mengele: Anděl smrti z Jižní Ameriky nastínil hypotézu, která dodnes vyvolává bouřlivé diskuze. Podle ní se Mengele během svého působení v Osvětimi zabýval i otázkou, jakým způsobem je geneticky podmíněno početí jednovaječných dvojčat

Chtěl vyvinout metodu, jež by umožnila uměle navyšovat počet příslušníků nacistického ideálu „čisté rasy“. Existují například indicie svědčící o tom, že se Mengele v rámci svých výzkumů pokoušel o umělé oplodnění. Pokud by takové zvěsti byly pravdivé a zrůdný nacistický vědec by tento výzkum dovedl do zdárného konce, znamenalo by to, že v naprosté tichosti předběhl dobu. První dítě ze zkumavky totiž oficiálně přišlo na svět až v roce 1978.

Falešný veterinář

Je ovšem vůbec možné, že by nechvalně proslulý „anděl smrti“ se svými experimenty pokračoval v Brazílii ještě po skončení války? Camarasově tvrzení by nahrával třeba fakt, že většina z dvojčat vykazuje nápadné árijské rysy, tedy světlé vlasy a modré oči. V rámci shromažďování podkladů pro svoji knihu Camarasa osobně hovořil s většinou místních obyvatel. Na základě rozhovorů pak dospěl k závěru, že Mengele v Cândido Godói skutečně působil pod falešným jménem Rudolf Weiss. 

Podle dotazovaných tento muž v šedesátých letech navštěvoval vesnici nejprve jako veterinář, který nabízel místním farmářům pomoc při léčbě hospodářských zvířat. Později už jako lékař objížděl jednotlivá stavení, odebíral pacientům krev a podával jim neznámé léčebné prostředky. Postupně se zaměřoval především na ženy, kterým sliboval odstranění křečových žil, a pečoval o těhotné. Podaná svědectví však nejsou dostatečně rozsáhlá na to, aby poskytla konkrétnější obrázek. Podle Camarasy navíc vědí místní víc, než jsou ochotni přiznat – ze strachu z možných důsledků se totiž stále ještě bojí o minulosti obávaného nacisty promluvit. 

Efekt hrdla láhve 

Faktem zůstává, že různí badatelé jeho teorii v odborných kruzích přijímají poměrně vlažně a výskyt takového množství dvojčat vysvětlují prostou genetikou. Všeobecně přijímané – byť ne zcela prokázané – vysvětlení nachází klíč v zákonitostech genetiky.

TIP: Tajná organizace ODESSA měla pomáhat po válce nacistům. Existovala vůbec?

Vědci považují Cândido Godói za příklad jevu známého jako efekt hrdla láhve (nebo též efekt zakladatele). Nastává v situaci, kdy se určitá populace vyvine z omezeného množství jedinců a její genetická základna je proto užší. To se patrně stalo i v Cândido Godói, kde zpočátku žilo jen několik desítek rodin. Za takových podmínek dochází ke ztrátě genetické variability, takže se obtížně eliminují jinak nevýhodné znaky, jako je právě sklon k vícečetným těhotenstvím. Ta jsou podle všeho částečně dědičná – u žen, které přivedly na svět dvojčata počatá přirozenou cestou, se v předchozích generacích zpravidla takové porody vyskytovaly častěji, než by odpovídalo průměrným statistikám. 

Záhadná vodní přísada? 

Další z hypotéz, ke které se přiklánějí i někteří místní obyvatelé, vidí příčinu záhadného jevu ve výjimečnosti zdejšího pramene. V průběhu minulého století totiž v Cândido Godói jako zdroj vodovodní sítě začali nově používat podzemní vodu. Je teoreticky možné, že obsahuje dosud neidentifikovanou látku, která ovlivňuje průběh oplodnění. Žádná chemická analýza však zatím provedena nebyla a vědci se obávají, že starosta Cândido Godói k jejím testům nedá souhlas ani v budoucnu. 

Bizarní pád

Nacističtí zločinci se po skončení války nevyhnuli systematickému pronásledování, nezřídka proto prchali pryč z Evropy. Také Josef Mengele žil v neustálém strachu z odhalení. Až do své smrti v roce 1979 se proto skrýval pod falešnou identitou, nejprve v Argentině a Paraguayi, nakonec v Brazílii. Do vesnice Cândido Godói se uchýlil proto, že tam již delší dobu existovala široká základna německých přistěhovalců. Jeho smrt má poněkud kuriózní nádech – zemřel v 67 letech poté, co se nešťastnou náhodou utopil při plavání. Jeho tělo se podařilo s jistotou identifikovat až v roce 1992 pomocí testů DNA.


Další články v sekci