Tajná organizace ODESSA měla pomáhat po válce nacistům. Existovala vůbec?

O tajných organizacích pomáhajících v závěru války a po jejím skončení nacistům s útěky z evropy kolují legendy. Organizace ODESSA (Organisation der ehemaligen SS-Angehörigen, tedy Organizace bývalých příslušníků SS) se do širšího veřejného povědomí dostala hlavně díky knize britského spisovatele Fredericka Forsytha Spis ODESSA (The ODESSA File).

V románu z roku 1972 autor líčí fiktivní příběh skupiny někdejších důstojníků SS, kteří se spojili, aby pro vysoce postavené nacisty zajistili únikové trasy z Německa. Ti se pak měli postarat o vytvoření takzvané čtvrté říše v jiném koutě světa a realizovat tak nenaplněné Hitlerovy sny.

O existenci organizace ODESSA byl přesvědčen i nejznámější světový lovec nacistů Simon Wiesenthal. Hlavně mezi roky 1946 až 1951 skutečně existovaly sítě, které pomáhaly někdejším prominentním nacistům i „řadovým“ zločincům z řad SS či gestapa.

Argentina, země zaslíbená

Financovali je němečtí průmyslníci (hovoří se například o ocelářském magnátovi Fritzu Thyssenovi), výrazný podíl měli i někteří představitelé katolické církve a zásadní roli hrál také režim Juana Peróna.

Argentinský diktátor pak umožnil, aby v jeho zemi našli skrytou identitu a druhý domov mnozí prominenti Hitlerovy říše zla, například jeden z hlavních architektů tzv. konečného řešení židovské otázky Adolf Eichmann či osvětimský anděl smrti Josef Mengele. Ačkoliv není pochyb, že tyto tajné sítě existovaly, podle mnohých se však ani jedna nejmenovala ODESSA.