Geometrická záhada: Proč mají austraští vombati trus ve tvaru kostek?

18.03.2016 - Stanislav Mihulka

Každé zvíře něco vylučuje. Proč ale australští vačnatci vombati trousí kostky?


Reklama

Trus může mít rozmanitý tvar, barvu nebo konzistenci. Vombati, vačnatci z Austrálie, jsou ale v tomto ohledu naprosto výjimeční. Dělají totiž kostky.

Vombati jsou noční tvorové. Asi tak metr dlouhý dospělý vombat vytvoří za jednu noc takových 80 až 100 kostek. Spí asi tak 16 hodin denně a v noci se krmí trávou a listy.

Kostky přitom nedělají jen tak, kde se jim zachce. Používají je totiž k vyznačení svých teritorií, aby tím předešli možným konfliktů se sousedy. Vystavují je na viditelných místech, aby je druzí vombati náhodou nepřehlédli.

TIP: Pozoruhodný výzkum: Gorilí trus má hodně co říct k lidskému zdraví

A proč má jejich trus právě takový tvar? Vombati mají čtyřhranný řitní otvor, a zároveň velmi pomalu tráví, obvykle dva až tři týdny. Proto je jejich trus velmi kompaktní, suchý a krátký, takže výsledkem je právě tvar blízce připomínající kostky.

Reklama

  • Zdroj textu:

    The Conversation

  • Zdroj fotografií: JJ Harrison / Wikimedia Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907