Henschel Hs 123: První německý střemhlavý bombardér

Německá posedlost střemhlavými bombardéry sahá do první poloviny 30. let, přičemž inspiraci představovaly stroje této kategorie užívané v USA. Nejdříve byly roku 1934 stanoveny specifikace (takzvaný Sofortprogramm) na jednomístný přechodový střemhlavý bombardér, který Luftwaffe hodlala zavést do výzbroje před příchodem plnohodnotného typu. V souladu s těmito požadavky firma Henschel Flugzeug Werke vyvinula jednomístný dvouplošník Hs 123. Ten se kvůli neúspěchu typu Heinkel He 50 stal prvním skutečně používaným střemhlavým bombardérem Luftwaffe.

Henschel Hs 123A-1

• Rozpětí: 10,50 m
• Délka: 8,60 m
• Vzletová hmotnost: 2 175 kg
• Max. rychlost: 290 km/h
• Dostup: 6 100 m
• Dolet (se 200 kg pum): 480 km
• Pohonná jednotka: 1× hvězdicový BMW 132 Dc o 647 kW
• Výzbroj: 2× 7,92mm kulomet, 200 kg pum
• Osádka: 1 muž
• Uživatelé: Čína, Německo, Španělsko

První z prototypů vzlétl 1. dubna 1935. Sériové Hs 123A-1 byly dodávány od září 1936. Celkem vzniklo 265 exemplářů včetně prototypů, předsériových Hs 123A-0, sériových Hs 123A-1 a B-1. Po konstrukční stránce představoval Hs 123 svou koncepcí jednomotorového jednomístného dvouplošníku smíšené konstrukce velmi konzervativní typ. Měl odkrytý pilotní prostor a pevný podvozek. Ani výzbroj nebyla nijak impozantní: skládala se ze dvou kulometů ráže 7,92 mm a 200 kg pum. Typ prošel roku 1937 bojovým křtem ve Španělsku.

Další exportní letouny se dostaly až do Číny, kde zasáhly do bojů proti Japoncům. V původní roli nicméně u Luftwaffe robustní Hs 123 nesloužily dlouho. Od střemhlavých bombardovacích jednotek je v druhé polovině třicátých let rychle vytlačily Junkersy Ju 87A. Velení německého letectva ovšem mezitím pro typ nalezlo nové uplatnění v roli bitevního letounu. V první linii se tento zastaralý, leč velmi úspěšný typ udržel až do roku 1944.