Hierapolis-Pamukkale: Bavlněný hrad a lázně římských císařů

14.05.2016 - Dagmar Kulaviaková

Přírodní i kulturní památka v jednom. To jsou vápencové terasy nazvané Pamukkale, doslova srostlé se zbytky antického města Hierapolis


Reklama

„Pamukkale“ znamená v překladu bavlněný hrad a vytvořila jej už před čtrnácti tisíci lety teplá minerální voda, ve které se sráží minerály, především uhličitan vápenatý. Vznikl tak oslnivě bílý, pórovitý a křehký travertin, jenž horké prameny přehradil, přičemž se zrodily desítky jezírek a kaskád.

Krása se však Pamukkale stala téměř osudnou. Turečtí podnikatelé vybudovali přímo nad přírodním divem několik hotelů. Vodu pak odvedli z teras do jejich bazénů a Pamukkale začalo rychle šednout a drolit se. Naštěstí snaha o zachování velmi cenné přírodní památky zvítězila nad ekonomickým prospěchem, takže v 90. letech byly hotely zbourány. Dnes se po Pamukkale smí chodit pouze po vyznačených trasách a samozřejmě bez bot.

Proslulé horké prameny

Na náhorní plošině v těsném sousedství vápencových teras nechal ve 2. století př. n. l. král Eumenes II., vládce maloasijského Pergamonu, vystavět město Hierapolis. V době největšího rozkvětu zde žilo sto tisíc lidí a sídlo se záhy proslavilo termálními prameny, do nichž se přijel ohřát dokonce samotný císař Caracalla. Známé lázně ale během staletí několikrát poničilo zemětřesení, až nakonec zůstalo město ve 14. století opuštěné. Dnešní návštěvníky nejvíce zaujme Domitianova brána, nekropole s 1 200 hroby či amfiteátr.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikimedia, Flickr

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Z příběhu o skotských kanibalech běhá mráz po zádech. Nezkonzumované části těl si měla Sawneyho rodina ukládat v sudech.

Historie

Sen je nejlepším místem, kudy se dostat k vlastnímu podvědomí. Sní přitom všichni, ale ne každý si to uvědomuje.

Zajímavosti
Revue

Snímky komety Borisov pořízené Hubbleovým teleskopem.

Vesmír

Některé druhy modrásků by měly bez péče mravenců jen mizivou šanci na dokončení vývoje. Například z housenek modráska Glaucopsyche lygdamus (ve výřezu) dokončí bez přispění mravenců vývoj jen desetina ve srovnání s housenkami, o které mravenci pečují.

Příroda

Gyrodyn ROSA startupu Jaunt Air Mobility

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907