Z neduživého chlapce měl být kněz, nakonec se stal slavným silákem a otcem moderní kulturistiky

Už antičtí sportovci trénovali a utvářeli svá těla zdviháním nejrůznějších závaží. Nepovažovali to ovšem za samostatný sport. Něco však měli dnešním kulturistům společné: i oni si před vstupem na stadion natřeli celé tělo olejem, aby se jim svaly pěkně leskly. A samozřejmě pózovali téměř nazí…

Otec moderní kulturistiky

Kulturistika jako svébytný sport se v Evropě objevuje až na konci 19. století díky prvním velkým propagátorům, mezi kterými čněl Eugen Sandow, vlastním jménem Friedrich Wilhelm Müller, který je považován za skutečného otce moderní kulturistiky.

Friedrich Wilhelm Müller se narodil 2. dubna 1867 v německém Královci (Königsbergu). V mládí byl slabé a neduživé dítě a jeho rodiče doufali, že se z něj jednou stane spořádaný luteránský kněz. Jenže chlapce fascinoval svět sportu. Dal se na posilování, zvedal různě těžká břemena a nakonec skutečně zesílil. 

Aby se vyhnul vojenské službě, odešel z rodného Královce a přidal se k cirkusu, kde vystupoval pod novým jménem Eugen Sandow a postupně se prosadil jako profesionální silák.

Zásadní obrat v jeho kariéře přineslo setkání s profesorem Louisem Attilou, který se stal jeho mentorem a pomohl mu přejít k profesionálnímu siláctví. Sandowova postava připomínala antické řecké sochy a jeho vystoupení si získala pozornost nejprve v Evropě a později i ve Spojených státech.

Sandow se však nezaměřoval pouze na vlastní kariéru. V roce 1896 zorganizoval soutěž, která je označována za první kulturistickou soutěž na světě a kterou sledovalo více než 15 000 diváků. Později zakládal tělocvičny, vytvářel cvičební náčiní a vydával Sandow's Magazine of Physical Culture, v němž propagoval cvičení a zdravý životní styl. Věřil v proměňující sílu pravidelného cvičení a cestoval, aby k němu inspiroval další lidi.

Sandow zemřel 14. října 1925 ve svém londýnském domě ve věku 58 let. Tehdejší noviny uváděly jako příčinu krvácení do mozku, údajně související s namáháním po starší automobilové nehodě. Bez provedení pitvy ale byla jako oficiální příčina smrti uvedena výduť aorty. Jeho odkaz však přetrval a ovlivnil další vývoj fitness a kulturistiky.

Móda svalovců poté naplno propukla ve třicátých letech minulého století, kdy se posilování, zápasení a zvedání čehokoli věnoval například náš borec Gustav Frištenský. A v padesátých letech se osvalení krasavci v plavkách dostali na plakáty podobně jako polonahé krasavice pin-up girls. O dvě dekády později pak nastoupil svou hvězdnou dráhu Arnold Schwarzenegger…