Hitlerův střevlík a Obamův pavouk: Část vědců chce změnit praxi pro pojmenovávání živočichů a rostlin
Přírodovědec, který narazí na nový živočišný či rostlinný druh, má právo jej pojmenovat podle vlastního uvážení. Mnohé organismy tak nesou jména svých objevitelů, případně významných osobností dané doby. Skupina vědců však nyní navrhuje popsanou praxi zrušit
Eponyma, tedy pojmenování podle určité osoby, představují odhadem pětinu všech zoologických názvů. V minulosti šlo o jeden ze způsobů, jak vyjádřit vděčnost vědeckému mecenáši nebo „zvěčnit“ jméno významného státníka. Kupříkladu v Ortonově geologickém muzeu v Ohiu je k vidění kostra prehistorického lenochoda Megalonyx jeffersonii. Americký prezident Thomas Jefferson totiž financoval výpravu, jež měla obří vyhynulé savce zkoumat.
Hitlerův střevlík
Neomezená objevitelská fantazie se však může vydat i cestami, jež budí kontroverze ještě po desítkách let. Například rakouský entomolog a oddaný příznivec nacismu Oskar Scheibel pojmenoval v roce 1933 dosud neznámého střevlíka ze slovinských jeskyní Anophthalmus hitleri – jméno mimochodem platí dodnes. V poslední době pak někteří ornitologové navrhli přejmenovat ptačí druhy nazvané podle významných představitelů někdejší Konfederace, kteří podporovali otrokářství.
Nejen z uvedeného důvodu navrhla mezinárodní skupina jedenácti výzkumníků v článku vydaném letos v časopise Nature od eponym zcela ustoupit, neboť v 21. století již podle nich nemají místo. „Biologická rozmanitost Země tvoří součást globálního dědictví, které bychom neměli spojovat s konkrétními jedinci, ať už je jejich hodnota jakákoliv,“ stojí v textu. Jak podotýká jedna z autorek, bioložka Patricia Guedesová, jen v Africe nese název odkazující na evropské kolonizátory 1 565 druhů ptáků, plazů, obojživelníků a savců – tedy čtvrtina všech obratlovců na kontinentu.
Konec sporů?
Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN) nicméně o přijatelnosti jednotlivých jmen nerozhoduje. Její členové se sice řídí etickým kodexem, zároveň však kladou důraz na svobodnou volbu. Jak uvedl jeden z komisařů Luis Ceríaco, neexistují kritéria, která by pomohla vhodnost daného přívlastku posoudit – případné etické aspekty jsou čistě subjektivní. Například u zmíněného „Hitlerova“ střevlíka se ICZN vyjádřila tak, že samo o sobě jméno urážlivé není. Entomoložka May Berenbaumová k tomu již v roce 2010 uvedla: „Mě osobně pohoršuje spíš fakt, že takové jméno přivede daný druh na pokraj vyhynutí kvůli fanatickým neonacistům, kteří jej chtějí do svých sbírek.“
Autoři zmíněného článku připouštějí, že přejmenovat všechny kontroverzní druhy není reálné; navrhují však alespoň zpřísnit kodex ICZN. „Dokud se budou organismy pojmenovávat podle lidí, budou spory o vhodnosti trvat. Jsem si jistá, že existují i jiné způsoby, jak někoho uctít,“ míní Guedesová.
TIP: Nový druh houby z ostrova Madeira dostal název po českém géniovi
S jejími slovy nepřímo souhlasí ichtyolog Brian Sidlauskas, podle nějž byl mimochodem nazván jeden druh amazonské ryby: „Je jasné, že ICZN nechce nést odpovědnost. Ale když ne oni, tak kdo? Myslím, že by mohli vytvořit proces pro vyřazení problematických položek – třeba prostřednictvím panelu odborníků, kteří by měli za úkol zvážit navrhované změny jmen. V historii skutečně existují jména, jež jsou urážlivá, takže mít nějaký mechanismus pro jejich změnu je podle mě dobrý nápad.“
