Hlodavci na dálkové ovládání: Geneticky upravené myši lze řídit magnetem

20.08.2017 - Stanislav Mihulka

Nervové buňky citlivé na teplo a magnetické nanočástice přinutí myši reagovat na magnetické pole

Myší mozek -<p>Na řezu mozkem myši jsou červeně znázorněny magnetické nanočástice</p>
Myší mozek -

Na řezu mozkem myši jsou červeně znázorněny magnetické nanočástice


Reklama

Lidé už dlouho sní o zvířatech na dálkové ovládání. A teď už jsou skoro na dosah ruky. Přispěli k tomu i američtí vědci, kteří geneticky upravili myši tak, aby je bylo možné ovládat magnetem.

Vsadili na takzvanou magneticko-termální stimulaci vybraných neuronů v mozku. Nejprve si geneticky upravili myši, aby jejich mozkové buňky, neurony, reagovaly na změnu teploty. Pak jim do tří vybraných malých částí mozku vpíchli dávku magnetických nanočástic, vyrobených ze železa, kobaltu a hořčíku.

Magnetické nanočástice přilnuly k neuronům v mozku myši. Když pak vědci zapnuli vnější magnetické pole, tak se nanočástice zahřály a aktivovaly tím upravené neurony, citlivé na změnu teploty.

TIP: 20 miliard nanočástic v magnetickém poli rozsvítilo myší mozek

Vědci tímto způsobem dokázali pokusné myši ovládat třemi různými povely, odpovídajícími třem částem mozku s nanočásticemi. Mohli přinutit myši k pohybu, dát jim povel k otočení, a také je „vypnout“, aby se na místě zastavily. Výzkum by se mohl uplatnit nejen v dálkovém ovládání zvířat, ale i v lidské medicíně, při léčbě řady chorob a poruch.

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Buffalo, eLife

  • Zdroj fotografií: Munshi et al. (2017), eLife



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hanza neprosperovala jen díky diplomacii – v případě nutnosti dokázala vzpurná hrabství třeba vyhladovět. (ilustrace: Profimedia)

Zajímavosti

Ted Sams získal po 60 letech svůj maturitní diplom. (foto: Profimedia, David Orr ©)

Revue

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve GribbenCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Banánovník nakažený fusariovým vadnutím (TR1). (foto: Flickr, Scot NelsonCC0)

Věda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

Příroda

Klášterní komplex dnes. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907