Hloubkový průzkum: Vědci nahlédli dovnitř trpasličí planety Ceres

08.08.2016 - Stanislav Mihulka

Sonda Dawn proměřila gravitační pole trpasličí planety Ceres a získaná data vědcům leccos prozradila o jejím vnitřku


Reklama

Jak to asi vypadá uvnitř planet a planetek? To je určitě hodně zajímavá otázka, dokud ale vědci nemají k dispozici ultravýkonné vrtací stroje, tak musejí k průzkumu vnitřku vesmírných těles využívat nepřímé postupy.

A přesně tohle teď udělal tým sondy NASA Dawn. Dawn je teď na oběžné dráze kolem trpasličí planety Ceres, která je se svým průměrem 975 km největším tělesem v oblasti hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Sonda teď pomocí svých signálů proměřila gravitační pole trpasličí planety a odborníci NASA z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) pak mohli ze získaných dat odhadnout, jaký je Ceres uvnitř. Ukázalo se, že Ceres má husté jádro, a že poblíž povrchu se zřejmě nalézá vrstva tvořená materiálem o nízké hustotě, jako je například vodní led.

TIP: Způsobují změny jasných skvrn na povrchu Ceres těkavé sloučeniny?

Jednotlivé vrstvy vnitřku trpasličí planety Ceres jsou podle vědců méně rozlišené, než tomu je například na Měsíci nebo na Zemi a podobných kamenných planetách. Podle nich se voda a další materiály s nízkou hustotou mohly oddělit od hornin v jádru trpasličí planety během raného vývoje Sluneční soustavy. Možná v tom sehrál roli radioaktivní materiál uvnitř Ceres a není prý vyloučeno, že jádro této trpasličí planety je stále ještě horké, což je překvapení.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Nature

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL – Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců bychom se při hledání mimozemského života měli zaměřit především na exoplanetyu oranžových trpaslíků.

Vesmír

V prvních letech vládnutí to rozhodně žádná selanka nebyla – roku 1853 se císaře neúspěšně pokusil zabít maďarský nacionalista.

Historie

Diego Velázquez: Vévoda Olivares na koni

Obraz Vévoda Olivares na koni (1634) od španělského malíře Diega Velázqueze upozorňuje na stoupající hladiny světových oceánů.

Revue

Jeffersonův dům vznikl jako plantážnické sídlo.

Zajímavosti

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

Příroda

Autonomní kabina projektu CAPRI.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907