Hloubkový průzkum: Vědci nahlédli dovnitř trpasličí planety Ceres

08.08.2016 - Stanislav Mihulka

Sonda Dawn proměřila gravitační pole trpasličí planety Ceres a získaná data vědcům leccos prozradila o jejím vnitřku


Reklama

Jak to asi vypadá uvnitř planet a planetek? To je určitě hodně zajímavá otázka, dokud ale vědci nemají k dispozici ultravýkonné vrtací stroje, tak musejí k průzkumu vnitřku vesmírných těles využívat nepřímé postupy.

A přesně tohle teď udělal tým sondy NASA Dawn. Dawn je teď na oběžné dráze kolem trpasličí planety Ceres, která je se svým průměrem 975 km největším tělesem v oblasti hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Sonda teď pomocí svých signálů proměřila gravitační pole trpasličí planety a odborníci NASA z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) pak mohli ze získaných dat odhadnout, jaký je Ceres uvnitř. Ukázalo se, že Ceres má husté jádro, a že poblíž povrchu se zřejmě nalézá vrstva tvořená materiálem o nízké hustotě, jako je například vodní led.

TIP: Způsobují změny jasných skvrn na povrchu Ceres těkavé sloučeniny?

Jednotlivé vrstvy vnitřku trpasličí planety Ceres jsou podle vědců méně rozlišené, než tomu je například na Měsíci nebo na Zemi a podobných kamenných planetách. Podle nich se voda a další materiály s nízkou hustotou mohly oddělit od hornin v jádru trpasličí planety během raného vývoje Sluneční soustavy. Možná v tom sehrál roli radioaktivní materiál uvnitř Ceres a není prý vyloučeno, že jádro této trpasličí planety je stále ještě horké, což je překvapení.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Nature

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL – Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907