Horor pravěku: Kostry na Býčí skále jsou dodnes záhadou

19.05.2017 - Jitka Cíhová

Jeskyně plná zohavených mrtvol dosud nevydala své tajemství

Býčí skála -<p>Jako nejpravděpodobnější se jeví výklad, že šlo o jedno z nejvýznamnějších „mezinárodních“ podzemních obětišť v celé Evropě</p>
Býčí skála -

Jako nejpravděpodobnější se jeví výklad, že šlo o jedno z nejvýznamnějších „mezinárodních“ podzemních obětišť v celé Evropě


Reklama

Býčí skála se nachází mezi městy Adamov a Křtiny a spolu s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice. Její název se kupodivu nepojí s unikátním býčkem, který zde byl nalezen, protože je pod tímto jménem známá již od 16. století. Kde se název vzal je tak jen další z dlouhé řady záhad, které tuto památku obestírají.

Socha býčka...a něco navíc

První písemná zmínka o lokalitě pochází z pera řeholníka Martina Alexandra Vigsia, který roku 1663 zmiňuje nálezy kovových předmětů a lidských koster. Pravděpodobně už v této době se o jeskyni mluvilo jako o prokletém místě, kde se objevuje přízrak v podobě ohnivého býka a odkud se  za temných nocí ozývá usedavý pláč.

Ve 40. letech 19. století se zde těžil písek, což vedlo k objevu dalších předmětů. To přitáhlo zájem lékaře a archeologa Jindřicha Wankela, který zde objevil paleolitické sídliště. Nejdůležitější nález však neučinil „otec moravské archeologie“, ale dva znudění studenti, kteří se sem vydali na letní výlet. Bratranci Felklovi nejprve našli lidskou kost a posléze i nevábnou spečenou hroudu. Tu vzali domů, rozbili ji, vydrhli a uprostřed objevili slavnou bronzovou sošku býčka

Rituální vražda?

Wankel se proto vrátil a za finanční podpory knížete Jana z Lichtenštejna znovu zahájil průzkum. Zanedlouho objevil předměty pocházející z nejrůznějších koutů země a rozmanitých kulturních okruhů. Největší zájem však vzbudily lidské pozůstatky. Tato těla totiž byla posekaná a zohavená.

Objevitelé našli lidskou lebku upravenou jako číši a naplněnou obilím, kosti člověka smíchané s kostmi vepře a uťaté nohy. Nechyběl ani malý oltář, na kterém ležely useknuté dívčí ruce ozdobené šperky.  Celkově prý šlo až o čtyřicet koster. Přestože se spustila lavina teorií, poslední slovo o tom, co se přesně na Býčí skále událo, však stále nepadlo.

  • Zdroj textu:

    Živá historie 7/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejistá budoucnost? Ani po skončení karantény nejeví ekonomika žádné známky ozdravení.

Zajímavosti
Revue

Alžběta byla nejen věrně oddanou společnicí knížete, jeho ženou i rádkyní, přímluvkyní žádajících, ale také schopnou vůdkyní a bojovnicí, bez níž by se její muž kníže Bedřich v bouřlivé době konce 12. století jen těžko udržel na trůně.  

Historie

Vylovený první stupeň rakety Electron.

Vesmír

Vpravo jedna ze zkoumaných Da Vinciho kreseb.

Věda

Lemur kata (Lemur catta) je zřejmě nejznámějším druhem patřícím do čeledi denních lemurů. Tito lemuři žijí v jihozápadní části ostrova Madagaskar.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907