Jen 30 kilometrů od centra Mexico City se nachází jedno z nejděsivějších míst světa – ponurý Isla de las Muñecas, neboli Ostrov panenek
Pokud hledáte místa, která nahánějí hrůzu, máme pro vás tip: Isla de las Muñeca, neboli Ostrov panenek.
Ostrov panenek, leží na kanále Xochimico asi 30 kilometrů jižně od Mexico City. Přestože nikdy neměl být turistickou atrakcí, navštěvují ho dnes tisíce návštěvníků a lovců záhad - děsivé místo je totiž opředené smutnou legendou.
Na ostrůvku dělal mnoho let správce Julian Santana Barrera. Jednoho dne našel ve vodě utonulou malou holčičku. Krátce poté prý uviděl plavat na hladině panenku, která zřejmě dívence patřila. Panenku proto pověsil na strom, aby ulevil duši nešťastné dívky.
TIP: Mexický kult Santa Muerte: Paní stínů, která měří všem stejným metrem
V průběhu dalších let panenek a jejich částí přibývalo a pověrčivý Barrera zbloudivším návštěvníkům i místním úřadům tvrdil, že na ostrově straší duch utonulé dívky. Za nocí prý slyší její zoufalý křik. Ostrov se tak během let proměnil v bizarní panenkovské mauzoleum. Ironií osudu je, že v roce 2001 zemřel správce Barrera nedaleko místa, kde dívka utonula. Temný příběh od té doby láká tisíce návštěvníků a lovců záhad.
Profimedia
ZajímavostiV minulosti sestávaly nejjemnější látky z více než dvou set vláken na centimetr čtvereční a zdobily je také výšivky. (foto: Shutterstock)
RevueVedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)
VesmírMohutný výron koronální hmoty na snímku sondy SOHO
VědaArcheologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter James, CC0)
PřírodaPohled z planiny Omalos na vrcholky Bílých hor (Lefka Ori) s divokými růžovými tulipány (Tulipa bakeri) a fialovými sasankami věncovými (Anemone coronaria) v popředí. (foto: Cedrik a Štěpánka Haškovcovi - se souhlasem k publikování)
HistorieStříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
