Reklama


Hrady, ze kterých mrazí: Tři historická sídla opředená krvavou historií

12.05.2018 - Kateřina Höferová

Říká se, že co hrad, to strašidlo. Kde vám ale skutečně přeběhne mráz po zádech?

<p>Strašidla k českým hradům a zámkům patří</p>

Strašidla k českým hradům a zámkům patří


Reklama

Staletá historie tvrzí, hradů nebo zámků s sebou nese nejrůznější tajemství. Není divu, že se v archivech či literatuře objevují také záznamy o nadpřirozených jevech nebo dokonce strašidlech. Vydejte se na malý exkurz po hradech, kde v klidu rozhodně nezůstanete!

Krvaví přátelé z Rabštejna

Jestli si myslíte, že doménou šlechticů je ctnost, jste na omylu. Ne vždycky to tak je. Najdeme mezi nimi i celou řadu rytířů s velmi temnou minulostí. Jednomu takovému „naletěl“ i purkrabí, který se staral o hrad Rabštejn. On sám byl velký poctivec. Pracoval, jak měl. V pokladně měl pořádek. Volné dny si zpříjemnil projížďkou na koni. Okolní lesy jsou husté a o divokou zvěř není nouze. Když ho napadne rozzuřený medvěd, myslí, že udeřila jeho poslední hodinka. Zachrání ho rytíř, který právě projíždí okolo. Jmenuje se Emerich z Pohoře. Toulá se krajem, nemá kde spát a vděčný purkrabí mu nabídne nocleh i jídlo. Slovo dá slovo, přátelství je tady. Ovšem temná minulost potulného rytíře se brzy ozve. Zatouží po penězích a po majetku. A na scestí svede i svého důvěřivého přítele.

Společně se domluví, že přestanou odvádět peníze do královské pokladny. Místo toho je budou investovat do výcviku vojska, které každý pokus o dobytí hradu odrazí. Nějakou dobu se jim plán daří. Peníze ale dojdou a dvěma zloduchům nezbude, než se dát na loupežnickou cestu. Maskovaní přepadají kupce i pocestné. Okrádají, vraždí a přitom pečlivě dbají, aby je nikdo nevypátral. Ale nic netrvá věčně. Jsou prozrazeni a před branami stojí početné královské vojsko. Za jejich zločiny jim hrozí nejvyšší trest. Dobře si to uvědomují. Utečou na věž, tam se probodnu dýkou a skočí do hradního příkopu! A co bylo dál? Lidem se zase vedlo dobře, ubylo dvou zákeřných lupků. A ti? Jejich přátelství trvá i po smrti. S krvavou skvrnou a rozbitou hlavou se dál procházejí po hradbách Rabštejna

Duchové žen na Cornštejně

Pustý hrad. Tak se dá označit zřícenina nad pravým břehem Dyje. Vydrží mnoho ataků, ale jeden se mu stane osudným. Odehraje se tady krvavá řež. Od té doby se historické zápisky shodují. Přízraky, které se zde objevují, patří krutě zemřelým ženám! Když v českých zemích vládne Jiří z Poděbrad, musí mu všichni poddaní složit slib věrnosti. Nikdo si nedovolí odporovat. Až na Hynka z Lichtenburka. Nesouhlasí s politikou, kterou jeho panovník vede a vzepře se. Jiří z Poděbrad pošle k hradu vojsko. To ho obléhá několik dalších měsíců. Nikdo se ale nevzdává. Vojáci dají koňům podkovy obráceně a rozjedou se k hradním branám. Když se místní probudí, myslí si, že vojsko odtáhlo.

Na hradě zavládne obrovská radost. Jejich pán Hynek poručí započít oslavu a konečně má čas věnovat se své milované manželce. Brány hradu jsou otevřeny a tam… Nepřítel, meče, dusání kopyt! Všichni muži do jednoho padnou. Když manželka Hynka z Lichtenburka vidí z okna své komnaty smrt svého drahého manžela, neváhá ani minutu. Vyskočí z okna! Od té doby bloudí její duch mezi zdmi starého hradu. A prý se zde zjevují taky další dvě ženy, tedy jejich siluety. Jsou to dvorní dámy, které chtěly před zlovůlí vojáků utéct z hradu tajnou chodbou. Jakmile tam vešly, nikdo už je nikdy neviděl... 

Krutý pán z Velhartic

Třicetiletá válka tvrdě zamávala českou historií. Mnoho lidí zemřelo na bojištích a mnoho lidí bídou. Celá spousta vesnic byla vypleněna. Začal se šířit mor a kosil další tisíce nevinných lidí. Jako by to nikdy nemělo skončit. To se dělo v podhradí. A na hradě? Kdo má peníze, může si dopřávat dobrého jídla a pití i v hubených časech. A přesně takový je pán hradu Velhartice. Martin de Hoeff-Huerta. Hrad získá za vojenské úspěchy. Peněz má dostatek. Stoly se prohýbají pod mísami s vybranými pochoutkami. Víno teče proudem. Bál za bálem a hosti se střídají jeden za druhým. Život na hradě je veselý a blahobytný. A v podhradí? Bída s nouzí. Jedna morová rána za druhou. Nikdo nemá sílu obdělávat pole. Dobytek pojde. Zůstává jen hrstka zbídačených poddaných.

TIP: Tajemný hrad Třemšín: Skutečně ukrývá poklad mrtvých mnichů?

Tři sirotci se rozhodnou prodat velkou louku, která paří k jejich chalupě. Ale komu? Najíst se musí a jediný, kdo má peníze, je jejich panovník. Vydají se na hrad. Když dojdou do kuchyně, vaří se právě velká hromada kaše. Krutého vládce neobměkčí zbídačené děti a louku podle koupí. Ale ne za peníze. Pouze za hrnec kaše! Co malým chudákům zbývá? Kaši snědí, louku už nemají. Jejich konec se jen o pár týdnů oddálil. Při další morové vlně zemřou. A zlý pán Huerta? Osud si nevybírá a smrt taky ne. Sedá na chudé i bohaté. Nedlouho po svém špinavém obchodě podlehne morové epidemii i on. Na louce kolem hradu se prý dodnes zjevují tři malé děti s hrncem od kaše. Duch Huerta zase bloudí hradem.

  • Zdroj textu:

    100+1 historie Speciál

  • Zdroj fotografií: Wellcome Images

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Slovo „grál“ pochází ve své nejstarší formě „graal“ ze staré francouzštiny a znamená pohár nebo mísa z hlíny, dřeva či kovu.

Zajímavosti
Věda

Příjezd Jana Lucemburského do Prahy.

Historie

Pohled z Malého na Velký Ostrý přes „čarostřelcovu“ Vlčí propast.

Příroda

Měsíc Titan na snímku sondy Cassini

Vesmír

Spartakus dal podle římského historika Flora dohromady deset tisíc otroků.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907