Hříchy Krále Slunce: S milenkami zplodil víc dětí než se zákonitými manželkami!

11.11.2020 - Radomír Dohnal

Za první ženu pojal Ludvík XIV. sestřenici prvního stupně, udržoval sexuální styk s muži i ženami a s milenkami zplodil víc dětí, než se zákonitými manželkami. Věřil, že je Bohem vyvolený Král slunce. Vybrat ty nejzajímavější hříchy tohoto absolutistického monarchy proto není vůbec snadné…

<p>Ludvík XIV. (1638–1715) vládl Francii celých 72 let, takže jeho nástupcem se stal až jeho pravnuk!</p>

Ludvík XIV. (1638–1715) vládl Francii celých 72 let, takže jeho nástupcem se stal až jeho pravnuk!


Reklama

Nastoupil na trůn ve čtyřech letech, ale zprvu za něj vládla jeho matka – regentka a také všemocný kardinál Mazarin. Celkem strávil Ludvík XIV. u moci 72 let a vládl 19 milionům poddaných. A i když panoval v jednom z nejvzrušenějších období evropské historie, ustál všechny úklady: prohrané války, extrémní zadlužení, intriky zrádných šlechticů, hladomory i vzpoury. Už samotné začátky nebyly snadné. Zásadní úkol k jeho patnáctým narozeninám? Zbavit následníka trůnu panictví…

Jednooká milenka

Sexuální výchova? Je to větší problém než bychom si mysleli. A proto se jeho maminka Anna Rakouská sama postarala o to, aby na své patnáctiny Ludvík XIV. jen tak nezapomněl. Zadání je jasné: je zapotřebí zasvětit mladíčka do principů zrození a radosti lásky, aby byl schopen co nejdříve přivést na svět dědice a zajistil pokračování slavného rodu.

Ale to poslední, co vládce potřebuje, je nějaký instantní levoboček kující zradu a čekající v zádveří na svou šanci. V umění milovat jej ani nemůže školit žena příliš výrazná, aby svým vlivem Ludvíka nezastínila. Ta žena „musí být bez ambicí vyzvednout se nad své postavení, musí být diskrétní a zkušená. Má být čistá a bez nemocí, aby se výuka odbyla bez následků. Do jisté míry musí být půvabná, ale ne vyloženě okouzlující.“ Takže? 

Roli učitelky lásky převezme devětatřicetiletá Catherine-Henriette Bellierová, přezdívaná kvůli svému zranění Jednooká Kateřina. V obličeji prý moc hezká nebyla. Jenže když sfouknete všechny svíce, kdo to pozná? A to je přesně to pravé. Není to žena, se kterou by se Ludvík chtěl někdy později prezentovat za denního světla. Kateřina prý odvedla excelentní práci a kromě prchavých pocitů po sobě v ložnici následníka nic nezanechala. Odměna za její dvouleté angažmá? Celé jmění: 2 tisíce livrů, dva domy ve městě, titul baronky a nádavkem zámeček Hôtel de Beauvais

Mnohoúhelník 

Nejen dvorní dámy se ale dostaly do panovníkova hledáčku. Obyčejné milostné trojúhelníky umí s výkladem dějin pořádně zamávat. A teď považte, že v případě Henrietty Anny Stuartovny, zvané pro svou roztomilou drobnost a bledost Minette, šlo nejspíš rovnou o mnohoúhelník. Kde začít? Nejspíš u politicky velmi příhodného sňatku sedmnáctileté Henrietty a králova bratra Filipa.

Jejich svatba v pařížském Palais-Royal byla velkou společenskou událostí, která trochu urovnala spory s Anglií. Kdykoliv pak byla k řešení nějaká diplomatická mise směrem k Londýnu, Minette byla cenným prostředníkem. Pochopitelně proto často probírala podrobnosti s králem. Vlastně, příliš často. Její vlastní manžel Filip ji dost nemile zanedbával s vlastními kamarády a milenci, kteří z ní měli jen legraci. Ludvík XIV. tedy zármutek své švagrové tlumil jak se dalo – často i přes noc a ve společných komnatách.

Žádné unáhlené pohyby

A pojďme k dalšímu hříchu. A tím je… lenost! Ludvík XIV. nikdy neučinil jediný zbytečný pohyb. O jeho absolutní pohodlí se na směny staralo dohromady 350 komorníků (každodenně celé dvě stovky). Svou práci měl každý, počínaje tím, kdo roztahoval záclony v královské ložnici, přes osobu, která krále doprovázela na ranní toaletu. Je tu sluha, který obouvá boty a jiný, který zapíná nákrčník. Žádné myslitelné královo přání nezůstalo nevyplněno. Ani knihu z knihovny si sám nepodal. Vždy tu byl dokonale sehraný štáb pečující o jeho pohodlí. Všechno mělo své místo a čas, každý detail byl předmětem ceremonie. A běda za každou odchylku od normy. Král nemá změny rád a šetří energií. 

Jak poznamená hrabě Saint-Simon: „S poznámkovým blokem a hodinkami můžete i z dálky bezpečně poznat, co král zrovna dělá.“ Probouzí se v 7:30, ale promluvit na něj mohou jen vyvolení. Mytí, holení, zástřih, účes – všechno pěkně popořadě. Skromné občerstvení k snídani, při kterém jej mlčky pozorují nejbližší členové Úřadu Svatého ducha. Krátká modlitba a pak? V 10:00 oběd, ani o minutu později. Poté musí sbor v Zrcadlovém sále zapět pochvalný hymnus na krále. Ale pozor! Každý den nový!

V 11:00 král míří do svých komnat. Bude vladařit, nebo si číst? To je nejisté. Ale na polední promenádě se to dozvíme. Ve dvě hodiny odpoledne pak míří pozdravit členy své rodiny, kteří mají svou vlastní rutinu. Den bude ještě dlouhý. Král nejméně třikrát za den změní svou garderobu a dopřeje si dvě vydatné koupele.

Luxus kam se podíváš

Ve výčtu královských skandálů nesmí chybět ani stavba zámku ve Versailles. Začalo to vlastně už v roce 1648 šlechtickým povstáním a občanskou válkou. Tehdy se vzbouřenci, zvaní frondisté pokusili omezit moc krále a také jeho prvního ministra Mazarina. Plínkám sotva odrostlý Ludvík vnímal tyhle události rozostřeně, ale jedno je jisté: Paříž a blízkost lůzy, která se umí snadno rozvášnit, se mu pranic nelíbila. Proto si nový palác hodlal přestavět z loveckého zámečku stojícího v bažinách Versailles asi 20 kilometrů od centra Paříže, kam se vydával za zábavou. „Francouzi si prostě zaslouží, aby jejich král trávil čas stylově, ne?“

Jádro zámku má půdorys ve tvaru písmene U a v centru všeho leží králova ložnice, tedy místo „kde Slunce vstává“. Palác má více než 700 místností, 67 schodišť, 1 200 krbů a pokrývá plochu 2 014 akrů. Nadřelo se tu 35 tisíc bezejmenných dělníků a 6 tisíc koní z předměstí Paříže.

TIP: Černá princezna na dvoře Ludvíka XIV.: Utajila královna nemanželskou dceru?

Královský dvůr se sem oficiálně přesunul roku 1682. V zahradách okolo zámku stojí 372 sousoší, 600 fontán a táhne se jimi na 30 kilometrů kanálů. Vodní díla spolkla třetinu rozpočtu! Bylo tu též vysazeno 210 tisíc květin a 200 tisíc stromů. Sezónní údržbu zahrad provádělo 20 tisíc zahradníků. Když na jaře zahrady vykvetly, zavírali lidé v širokém okolí okna. Vůně byla tak intenzivní, že z toho všechny bolela hlava… 

Pokud by vás napadlo Versailles postavit dnes, dejte si stranou něco kolem 200 miliard dolarů. Odhadnout přesnou sumu je složité, už proto, že Ludvík stavbu částečně financoval z veřejného rozpočtu. Každopádně na Versailles padlo 25% státních financí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907