Hubbleův teleskop zmapoval zánik obří bouře na Neptunu

16.02.2018 - Martin Reichman

<p>Nejnovější snímky Hubbleova teleskopu ukazují, že bouře zaniká. Ještě v září 2015 měřila v průměru okolo 5 tisíc kilometrů, o dva roky později to bylo již „jen“ 3 700 kilometrů.</p>

Nejnovější snímky Hubbleova teleskopu ukazují, že bouře zaniká. Ještě v září 2015 měřila v průměru okolo 5 tisíc kilometrů, o dva roky později to bylo již „jen“ 3 700 kilometrů.


Reklama

Neptun se nachází 4,5 miliardy kilometrů od Slunce a v jeho atmosféře panuje teplota −218 °C. Rozhodně se však nejedná o neměnnou „zmrzlou“ planetu, neboť i v tak velké vzdálenosti má sluneční energie svůj vliv. Kromě toho disponuje planeta rovněž vlastními zdroji a vyzařuje přibližně 2,6× více energie, než dostává od naší hvězdy. V její atmosféře navíc můžeme pozorovat velmi bouřlivé počasí. Když v roce 1989 prolétala kolem Neptunu kosmická sonda Voyager 2, změřila tamní maximální rychlost větrů na 2 400 km/h (což představuje více než dvojnásobek rychlosti zvuku). V té době přitom panovalo na jižní polokouli léto. Vznikající víry dělají z Neptunu bouřlivou planetu a v porovnání s tamním prouděním jsou pozemské hurikány jen slabým vánkem. 

TIP: Neptun: Modrý obr s neuvěřitelně rychlými větry

Sonda vyslala na Zemi také snímky zachycující Velkou temnou skvrnu – anticyklonu o rozměrech 13 000 × 6 000 km, za jejímž vznikem stojí právě vysoká rychlost proudění. Podobala se Velké rudé skvrně na Jupiteru. Tuto nejsilnější bouři na jižní polokouli poslední planety solárního systému pak doprovázela Malá temná skvrna, nacházející se ještě jižněji. Když se o pět let později zaměřil na Neptun Hubbleův vesmírný dalekohled, tmavá skvrna již neexistovala. Místo ní se objevila obdobná skvrna na polokouli severní a jižní hemisféru naopak opanovala světlá skvrna o průměru 4 000 km.

Nejnovější snímky Hubbleova teleskopu ukazují, že bouře zaniká. Ještě v září 2015 měřila v průměru okolo 5 tisíc kilometrů, o dva roky později to bylo již „jen“ 3 700 kilometrů.

Podle vědců je zvláštní i její chování – dřívější teorie předpovídaly, že pokud se bouře dostane k rovníku, s velkou pravděpodobností se rozpadne. Bouře ale spíše než k rovníku putuje k jižnímu pólu planety a postupně zaniká.

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA, ESA, M.H. Wong, A.I. Hsu (UC Berkeley)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle islámského práva musí muž mezi své ženy zcela spravedlivě rozdělit peníze, čas, sex, pozornost a mnoho dalšího. 

Revue

Ruch a nelidské skřeky přilákaly paní mistrovou do dílny tiskařské manufaktury. Když vejde, rázem na ni jdou mrákoty. Nad knihtiskem visí pověšených čtyřiadvacet koček...

Historie

Nové bionické oko s perovskitovými nanosenzory.

Věda

Snímky systému ATLAS s objevenou planetkou 2019 LD2.

Vesmír

Mořský plž Cratena peregrina běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.

Příroda

Dvojice ostrůvků Gardner Pinnacles je jedinou viditelnou částí sopky Pūhāhonu. Podle nových měření má vulkán téměř dvojnásobný objem horniny než doposud největší sopka světa Mauna Loa.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907