Hudba léčí: Poslech klasické hudby může zdolat bolest či zánět

30.03.2019 - Stanislav Mihulka

Experiment amerických vědců ukázal, že myši, které každý den poslouchaly klasickou hudbu, se rychleji uzdravovaly a více na ně zabíraly podávané léky

<p>Klasická hudba by mohla z části nahradit léky na bolest</p>

Klasická hudba by mohla z části nahradit léky na bolest


Reklama

Většina myší nejspíš klasickou hudbu neposlouchá. Ale myši, které to dělají, podle nového výzkumu výrazně méně trpí bolestí a záněty, než ty, které klasickou hudbu neposlouchají. Neznamená to, že by ošetřující lékaři museli hrát chronicky nemocným jejich oblíbené skladby. Výsledky výzkumu by se ale mohly uplatnit v nových léčebných postupech, které budou zaměřené na snižování množství předepisovaných léků.

Američtí vědci uspořádali experiment, v němž myším s poraněnými nebo zanícenými tlapkami pouštěli dlouhé Mozartovy skladby. Po 21 dnech trvání experimentu měly myši, které poslouchaly hudbu, oproti ostatními myším lépe zahojená poranění a lépe zvládnuté záněty.

TIP: Sundejte si sluchátka: Hudba údajně oslabuje kreativitu

Výzkum rovněž ukázal, že poslech hudby nezanedbatelně zvyšuje účinnost užívání léků. Když myši poslouchající Mozarta užívaly ibuprofen, došlo u nich ke snížení pocení o 93 procent efektivněji než u myší které hudbu neposlouchaly. Stejně tak kanabidiol s Mozartem účinkoval na myši o 21 procent více, než na myši bez Mozarta.

Dnešní léky na bolest obvykle mívají celou řadu nepříjemných a někdy i velmi závažných vedlejších účinků. Pokud by hudba zvyšovala účinnost těchto léků, pacienti s chronickými onemocněními by je mohli užívat v mnohem menším množství. Přesně o to se teď vědci a lékaři budou snažit.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907